Jaktože to neni dort když se to sakra menuje svíčková
nevíš neznáš knedlíku
válíš se s flákotou v UHO
a já s umatlanym nožem v ruce
marně čekám na neidentifikovatelnej létající objekt
prstem na stůl píšu
předstírám řádky
zděšená brutalitou hmyzích zápasů
jak pitomá
svůj život sázím na mravence
nechám ho oživit
i když potupně pošel
už u první flašky vína
a tys zas vyhrál
Jdu se utopit
poštou mi choděj samý prasárny
umaštěný milostný dopisy od dělníků
trhám je na kusy
šlupky z pomerančů
mačkám a ždímu
a stejně mi nechutná
svíčková
když to není dort
od Stinohra
dne 15.12.2015 21:17 ·
9 Komentářů ·
402x čteno ·
nechce se mi tu příliš vobejdovat s nějakým komentářem,
když napsat ho tak, abych dopad čtenýho přesně pojmenoval,
by musela bejt snad podobnost tomuhle textu sama
bezpochybně tvar, kterej kašle na čtenáře a řve si tu po svým -
nenutí ho téměř k ničemu, snad jen dívat se a vnímat na konci
přišedší ticho, však jen na papíru, ne v hlavě
tak se mi tu honí obrazy u tebe doma, snad výkřik zoufalství, jak z toho všeho utéct
a nebo ne nevím :-)
a pak ty umaštěný dopisy, co ti asi choděj v práci, dle mýho
ty mě pobavily :-)
a nebo jsem tady úplně vedle, ale rozhodně mi to vyvolalo živý příběh
jj palec tady
ja ty dopisy ctu prave jako urcitym zpusobem nesmyslnej vnitrni svet tuzeb a romantiky, proto je zahazujes, zejo. teda jako...jako kdyby se prolinala ta prace (prasarny, mimonsky pozadavky, kdyz chce jeden skakat cely noci v kaluzich pod lampama) s tim, ze pisou chlapi, archetypy, ktry bys dovedla i milovat.
Geniální prohlášení. Beru to jako dobrej důvod. Vždycky jsem hledala pojmenování pro ten stav, kdy se člověku nabízí něco skvělýho a on to prostě nechá být, protože se mu to nějak nezdálo. Aspoň já to dělám fakt často, jenom jsem neuměla nikdy s tou grácií tohle říct. Takže dík. A to "Jdu se utopit" jako taková roztomilá mezihra je taky dobrý. Vzpomněla jsem si na tolik věcí, že to sem nebudu psát. Ta nejnesmyslnější z toho je, že tys prostě musela žít v Anglii, jinak to není možný. Prostě možná se to pozná. Plácám. Jsem moc ovlivněná vlastním životem a svejma anglickejma zkušenostma.
No, každopádně, ten třetí palec je můj.
Já už ani nevím kolikrát jsem ten text četla. Připadá mi stabilní, soudržný, dorůstající a z rubové strany spisovatelské kondice. Není tak dramatický, jak se na první pohled zdá, nicméně ani obyčejný, i mírně prostě protestně estrogenní při motivu vnitřního hynutí, nebo i zrání.
Jen bacha na figuru.
svíčková není dort, hmm,,
, hmm, svíčková se to jmenuje patrně proto, že tu omáčku lidé vařili
v zimě, kdy je brzo tma a nutno svítit, je to taková zimní omáčka
na zasycení, aby človíček vydržel tuhou zimu bez čerstvého ovoce,
ale to je odjinad-jen z první co běželo
báseň čtu jako revoltu! jako když je jeden strašně nas**nej a křičí
ho*no ho*no všechno je ho*no!!!
tedy druhý dojem noo
bezpochybně tvar, kterej kašle na čtenáře a řve si tu po svým
ano, někdy víc, někdy míň, však víš.
vor
myslím, že každá žena má v záloze nějakej umaštěnej dopis. nemusí jich být hodně, buďme rády za těch pár. tu historku, která se k tomu váže ti někdy povím. Je vlastně docela zábavná
cvrčko
ano, i takhle se to dá číst. práce se prolíná hlavně v těch blafech, co nám tam v bývalé závodní jídelně severočeských tukových závodů servírujou. mám to tam ráda, takovym tim nechápajícím způsobem, jako čtyřkový zaplivaný pajzly... někdy mě tvoje komentáře děsej a někdy si nejsem jistá, jestli takhle náhodou nevíš mnohem líp než já, co píšu.
luis
ten třetí palec, tak kde je? cha. Jdu se utopit... dlouho jsem zvažovala, jestli nechat nebo ne, nechtěla jsem, aby to vyznělo nějak dramaticky, spíš... já nevím ironicky... a ano, asi se ty dva roky v Londýně na mě podepsaly.
In
protestně estrogenní... to se mi líbí. a že na figuru si dám pozor, vrámci toho vnitřního hynutí a žraní.
rezko
ano, děkuji za toliko poučnou vsuvku.. V podstatě se jedná o mojí ryze osobní vzpomínku - jako dítě jsem si vždycky, když jsme někam šli na oběd (což se právě nestávalo tak často, abych mohla prohlédnout) jsem si zarputile objednávala svíčkovou (je to dort, to je jasný, svíčky se přece dávaj na dort), vždycky sem byla děsně překvapená, že mi to naši dovolej, to běžně nedělali..tyjo, přece.. sladký k obědu a tohle je podle názvu jasnej zákusek. A ještě větší šok mi pak působila ta realita toho masa s knedlíkem a brusinkama, kterou mi vždycky přinesli, fakt sem si strašně dlouho myslela, kde že to soudruzi v kuchyni udělali chybu... nikdy sem to nereklamovala.. ale myslím, že jsem měla.
A díky.
všem.
milá Stínko, ale dyk říkám, že je tam to naštvání v celý básni,
že halt ti nedali dor, ale vomáčku :)
piš si, kdybych tě pozvala já na svíčkovou, tak to bude dort !! úsměv
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
