Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » Raz ma zadusíš
Raz ma zadusíš
Nestihnem ani vydýchnuť
že verím.
Na tlkot,
prítulnosť,
liečivé slová.

Vnútri v tej pustatine
ešte pramením.

Zabiješ dnes,
zajtra som nová.
Komentáře
30.12.2015 14:40 Jaroslav Vraj
avatar na většině z podobných Tvých miniatur si
pochutnávám víc instinktivně, aniž bych se
musel vracet v pocitu nedopovězení (v předzávěru),
"stisknutí" tématu až na samou mez střídmosti...

zachyceným obsáhlas tak, jako by ses
právě tady nechtěla zrovna dvakrát pozdržet,
spíš připíchnout svoji vůli na kus papíru,
na zeď, říct ji...

...jinak jak poznamenal a hodnotil pan Suchařípa:
„dobrá, silná...”

i já tak
31.12.2015 16:11 Miriam
avatar Nie, nechcela som už viac rozpitvávať, pretože aj vtom mále sa cítim príliš odhalená. A áno, určite poznáš ten pocit keď potrebuješ vlastné nakopnutie. Pricapiť na nástenku vnútri seba a začať veriť vlasným myšlienkam.

Zaujímavé, že niektoré moje texty dostali viac kritických slov(na inom portáli) a napriak tomu by som na nich nezmenila ani slovo. Akoby mi bolo jedno že je ten text slabý, lebo môj vnútorný pocit bol, že takto som to chcela zapísať. Tu som sa trápila, prepisovala, vracala sa k nemu veľakrát. Rým slová - nová sa mi zdal otrepaný, alebo skôr jednoduchý, ale vystihol moju myšlienku.

Som Ti vďačná že si tu opäť bol a teší ma že ten zápis nie je až taký zlý. Ďakujem, Jarek. :)
03.01.2016 14:30 Indigo
avatar Výstavba obsahové části, tedy kolik říci, je přesně akorát. Obsah sám není až tak překvapivě laděný, však závěr jako kaudální autonomie a opětovné dorůstání je mi milý. Ano, občas je třeba si připomenout.
03.01.2016 22:00 Miriam
avatar Ďakujem Inka za komentár. Dnes si bola ku môjmu textu zhovievavá a ja, obyčajný človek, ešte musím vygogliť kaudální autonomii. :)))
08.01.2016 22:29 Stinohra
avatar Věřím na totéž
uvnitř v té pustině, ten pramen tam ještě je.
Jako bys tuhle báseň napsala při skládání porcelánu do krabice a na víko napsala: pozor, křehké... nebo jako když utíráš skleničky na vysoké noze, jednou mi jedna praskle v ruce, jsem slon, ale ty tohle prostě umíš.
S tím závěrem nesouhlasím... není to tak jednoduché, kupříkladu já bývám nové za velmi velmi dlouhou dobu od zabití.
Ráda jsem tu byla.
09.01.2016 17:36 Vorona
avatar tak mne právě ten závěr oslovil asi nejvíc...
možná už taky proto, že jsem se v tom nějak zpětně našla
10.01.2016 18:44 Miriam
avatar Stina ,ten záver by si nemala brať doslovne, pretože je v ňom môj vzdor a hlavne odhodlanie voči tomu, čo ma chce zadusiť. Každé umieranie bolí a znovunájdenie pokoja a harmónie trvá, ale to je to čo nás robí silnejšími.
U mňa to funguje,. Chcela som povedať, že ak som bola včera nová po pár mesiacoch, dnes po pár týždňoch, zajtra budem nová už ráno.
Povedať tú myšlienku a uveriť jej. Niečo ako predsavzatie. Budem, a hotovo.

ďakujem Tebe, aj Voron za zastavenie. :)
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Výborné Výborné 100% [1 Hlas]
Chvalitebné Chvalitebné 0% [Žádné hlasy]
Dobré Dobré 0% [Žádné hlasy]
Dostačující Dostačující 0% [Žádné hlasy]
Nedostačující Nedostačující 0% [Žádné hlasy]
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop