Autobus má zpoždění, když se pokouším
stihnout západ slunce nad kopcem.
Pak přijde poslední pravoúhlá zatáčka,
za kterou už nic zajímavého není.
Zastávka s věčně vytlučenými okny.
Procházím uličkami. Tady je to-
odkvetlé růže, plůtek zimostrázu,
truhlíky povadlých petunií,
do vrátek se musí umět zatlačit,
jinak se dovnitř nikdo nedostane.
Škvára na dvorku se promíchala s hlínou,
dokonce i zkáza trávníku je téměř dokonalá,
jak se teta naučila vypouštět slepice ven.
Na čtení je příliš pozdě a na svícení ještě brzy,
teta zapaluje jednu cigaretu za druhou
a kouř se vydává na svou cestu do záclon.
Dýchám raději mělce,
aby se tenký pramínek nezačal svíjet.
Později, když se nikdo nedívá,
zvedám oči ke stropu, jako náznak zarůstání,
jako beran proti bráně, která nikde nestojí.
Čí je to vina,
že když opouštíme,
něco otevírá a zavírá křídla okenic,
bez ohledu na předstírání?
Jsem zase hodně malý a nedosáhnu
na smích vesele rozprávějících dospělých,
ale jednou možná vyrostu a napíšu,
jakým zvláštním pohybem
teta zamačkává cigarety
a možná se taky naučím psát o dinosaurech,
kteří utíkají z krabičky na slimáky.
Slova přicházejí,
tiše jak vykradači hrobů našich blízkých-
je čas zvednout se a jít zalít petunie.
od midi
dne 04.02.2016 10:49 ·
8 Komentářů ·
397x čteno ·
Baví mě ten postupnej přechod z popisnosti
k úvahám, trčícím z reality v kontru živosti vzpomínek,
baví mě lehkost, s jakou text promlouvá,
baví mě použití jemnýho patosu, kterej tu umí navodit,
pootevřít i podepřít -
Říkala jsem si, jak dlouho mě bude asi bavit popis cesty, situace, vyfukování kouře... byť sebelíp naspaný, říkala jsem si, proč to není povídka a vlastně mi to i jednu připomělo, ne snad tématem, ale stylem vyprávění, kdy z textu cítíš nějakou těžko popsatelnou pochmurnost, jako by byl zatížen něčím nevysloveným. A právě včas mi přicházíš se třetí strofou, kde už se ptát musím. Nedosáhnout na smích dospělých je jedna z nejtrefnějších věcí, který jsem kdy četla, říkáš všechno. Celá ta strofa je výborná. I ten závěr, ve kterém se zas vracíš... k zalévání petunií.
Ten druhej palec je můj...
Jo, ještě jsem chtěla říct, že mě ty petunie naštvaly, já ty kytky nemám vůbec ráda...ale odpouštím ti.
Tá prvá časť mi príde príliš popisná, akoby sa mi nehodila ku zvyšku textu, ktorý mi navodzuje obrazy a pocity pri ktorých už prežívam spolu s autorom. Cítim pach dohasínajúcej cigarety a chvíľu nato si po toľkých rokoch spomínam na krabicu do ktorej sme s bratom zbierali slimáky(to teda boli kusy).
Odrazu vybiehajú dinoosaury rovnakou rýchlosťou ako ten kus dieťaťa v mojom vnútri. A hoci je február mám pred očami surfínie, muškáty a iné kvety bez ktorých si letné ráno neviem predstaviť.
Myslím na to, že je krásne byť tak malí, že nedosiahneme na smiech dospelých...:)
Díky všem za zastavení.
Ano, první část je popisná, možná až moc. Vím, že by se to dalo proškrtat a upravit. Třeba se k tomu ještě odhodlám, ačkoliv přiznávám, že k textu mám hodně osobní vztah, což mi poněkud brání v nadhledu.
Ano, první část je stylem víc próza než poezie. To už je tak můj styl vyprávění... Nešetřím slovy a jsem rozvláčný. Na druhou stranu, jsem příliš líný na to, abych se pouštěl do prozaických útvarů...
Přirozená látka na tak akorát slov, aby jeden dokázal splynout a zavnímal tak, že porozuměl. Za poezii se mi takové věci nechtějí svým útvarem považovat, ale koho to zajímá.
Dík za zastavení, indigo. A mě rozhodně zajímají jakékoliv výhrady a poznámky! Škatulkování považuju za velice užitečnou činnost, jsem náturou pořádkumilovný jedinec... sám nevím, jestli to moje psaní je poezie, nebo próza rozložená do strof...ne vždycky se holt všechno podaří rozškatulkovat. Nakonec, důležité je jestli si z toho čtenář odnese nějaký čtenářský zážitek.
maaty, dík. S tou budoucností bych to nepřeháněl - jsem už na konci sil, letos se ze mě stane důchodce a můzy si vyhlídly jinou kořist. Jinak příběh v básni - to je trefné, to beru. Mám hrozně rád básně třeba Raymonda Carvera...
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
