Poezie čítankových okamžiků...připomnělo mi, když jsem byla dítě, schovávala jsem se s nimi (okamžiky) pod postelí. Ne, není to poezie pro děti, ale má pro mě ten nádech osobité nostalgie a zvláštního jedinečného soukromí, jeden svět uvnitř druhého...
páči sa mi istá..hm..vznešenosť, ktorú textu dodáva použitie oslovovania v 2. osobe množného čísla
záverečnú strofu..túžbu po spomalení, napriek ostňom vytvoreným mrazom - chladom ešte rozbíjam si na drobné a usilujem priviazať k zmocňovaniu dotykom v prvej
/no veru..občas bývam ťažkopádna/
"spopod" - co na to říct, jen víc takových slov mi pověz
tvá Poezie je silná vznešená a dobře usochaná žijete spolu je to vidět
a dobře jste se spolu vychovali
to moje Poezie se na mě jen marně dožaduje života a nejen moje
jak to vidím já tak tu jsou nejsilnější první dvě strofy
a pokud teda můžu tak si nejsem jistá s těma kapitálkama u oslovení
nejsem jistá přesně jak to říkám
proč mám tvoje verše rád
nečpí minulým stoletím a dobou před tím
neohýbáš slova a tím z nich neděláš chudobky verše
vyprávíš
vážeš a vyprávíš
mám rád tvou poetiku (teda tu slovensky psanou)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
