je to dobrej text, už v první strofě mě poutaj kočky svojí březostí, kdy se jim zachce, což ve mě evokuje bezbřehou svobodu, abys mě hned v dalším řádku zpražila topením, je to jak studená sprcha, ten kontrast je vynikající. I dál když jdeš ve vzpomínkách k zašívaným silonkám, které působí nepatřičně a teď už by nikoho nenapadlo to látat. Asi jako mě už by asi nenapadalo chodit bez podprsenky... lepení duší moc nerozumím, možná v souvislosti s tím, jak je možmé odpouštět? Ten závěr je prostě voronovskej, tomu se nedá nic vytknout... ještě se vrátím.
zadívala se, aby uviděla
krajinu dětství
s kočkama březíma, kdy se jim zachtělo
a koťaty topícími bolestně a beztrestně
vím, že nemáš ráda šťourání v textech, ale
poslední řádek mi nějak nesedí -
a) s koťaty topícími se bolestně a ...?
b) s koťaty topenými bolestně a...?
-
jo, hodně věcí je už jinak, ale hodně se jich
naštěstí nezměnilo -
člověk se jen s přibejvajícím věkem častěji otáčí,
když se o tom potřebuje ujistit...
Stíno...s dušema...myslela jsem duše na kola, že se lepily a tak trochu
narážka na to ,že dnes se lepí jiné duše jinými prostředky...
jinak rozebrala si mne, že na mě nezůstala nit suchá :D
a díky ti děvče :-)
Jarku...jj, na tvými variantami jsem uvažovala, no nakonec tak jak jsem dala...
no s těmi změnami, já je vidím dost a všude...málokdy se stane, že mám pocit, že se něco nezměnilo...
díky za slovo :-)
Hodila si ma do spomienok svojim textom, Voron. Je v nich veľa podobného. Od mačiek cez silónky až po duše. Áno, dnes sa lepia iné duše, prostriedkami ktoré aj tak stoja za prd(prepáč ten výraz).
Dobre si to zachytila, tým Tvojim spôsobom - akoby nic, a pritom všetko.:)
Štve mě tam to "páč", páč je mazlavé, mazlivé, trochu srabácké a vždy po ruce. Vím, že ho máš ráda a používáš, taky ho používám, všichni ho používáme, je roztomilé, hravé a do hájíčka zelenýho s ním, když zrovna s textem nevalčí. Pro mě ho objevila Inka a myslím, že pro tebe taky. Tak.
A protože víc slin už v puse nemám, můžu s klidným svědomím říct, že se mi text líbí. Spokojený jsem obzvlášť se ztracenými cykly, s třicet krát třicet a modernou, byť teda smrdící umakartem, celkovou výpovědní hodnotou a takovejma těma věcma, jestli mi rozumíš:) A konec teda. ten se mi líbí ze všeho nejvíc. Možná to už takhle někdo napsal, nebo taky ne (myslím tím předposlední větu a lepení duší), ale já jsem si to vzal teda až od tebe. A to úplně nakonec, je stejně drsný, jako vtipný.
Tak já končím a díky, páč jsem se rozepsal až až. Teď ještě budu muset opravit chyby a tak.
mám rada tento spôsob rozprávania
akoby v skratke..pár obrazmi
a sme tam
najsilnejší záver "až na to, že duše se daly lepit.."
viem, duše na "bicykly s jejich ztracenými cykly", no mne tam naskočili "duše" a zadymená atmosféra kčmy a zimomriavky a ..pekne, Vorona
Lepo ano, pro mne "páč" znovuoživila taky Inka, když jsem ho slýchávala v dětství, přišlo mi takový neomalený...pro mne ona tomu výrazu dala život a takovou "hravou neomaleností"...a jo, je lepší něž "protože", proto ho občas ráda použiju :-)
jinak teda vznáším se tady, z toho, jak jsi mne tady vychválil, teda pro mne to teda aspoň byla chvála se zadostiučiněním :-))
díky
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
