takhle přes stůl
nikdy neříkám pravdu
můžeš mě ohýbat naklánět
vzít z prostředníčku poslední trucovitá slova
zavřít do sklenice utáhnout
stejně nezbude nic než vyfňukané vyřezávání iniciálů do kůry stromu
ze kterého nakonec uděláš rám plný lidí
muži mají vysoký tlak
ženy krvácejí při souloži
nikdo z nich netoužil být na obraze ale už ho zarámovali a
všechno co kdo kdy ohraničil je věčné
i když dřevo ztrouchniví
a písmeny přeplněný strom stojí osamělý
dlouho už ho nikdo neminul ani v otočených zádech
a s jehličnany si nerozumí
…obhroublá
futra pokoje zapomenutého v tvém bytě
byla navržena k míjení
ani papoušek na rameni už nemá ve všem pravdu
dřív jsi nepotřeboval číst v kávové sedlině
ani hledat v mých dlaních přerušované čáry
jako záminku k další hádce
tvoje pařátky jsou nyní bezradné
zbyla jen papriková čmouha na zdi
kterou jsem zakryla obrazem
tvůj přehled o pokoji je uzavřený dlaní která se staví
mezi tebe a šukající plátno v biografu
můžeš to slyšet
ale klíčovou dírku ti sebrali jak lízátko vzpurnému děcku
… ublížená
na kov dnes nemám náladu
bude tu jen čistá látka prostěradla
a hlasy co umí chodit po dřevě jako kůrovci
ujídají výčitky ze zdobených klik po předchozích nájemnících
slova která jsi zaslechl včera u večeře nebyla určena tobě
ale ve větách ti patří
zlobím se na tebe
ne proto že jsi vymyšlený
ale že nezaliješ kávu když konvice vříská
a naši kůrovci se ze zvukem který je lehčí než vzduch
nafukují do obludných rozměrů
lepí se na strop
a nakonec jsem to vždycky já
kdo musí do sklepa pro štafle
od Stinohra
dne 24.04.2016 14:39 ·
13 Komentářů ·
490x čteno ·
snažila jsem se o to, jarku, o řidší uspořádání, myslím... ale řádkování jedna a půl mi tu nejde, jestli teda myslíš tohle... jsem levá. Je přepisovaná asi na tisíckrát a to z čeho původně vznikla se tam ani neobjevuje.
díky ti
první pro mne skvělá...no vždycky je nějaká nejlepší, když člověk dá víc :-)
nejslabší asi poslední, tam mi trochu dost vadí nicneříkající závěr...
nebo na to nemám dráty :D
Mám to takhle rád. Vlastně tam ani necítím tvůj otisk a beru to jako plus vjem.
všechno co kdo kdy ohraničil je věčné
pořád mě baví tyhle absolutní věty, nemluvě o tom, jak snadno rozpustitelné jsou
čím hůře je o něčem něco říct, tím raději říkám
je to přímo určený k recitaci
a spíš se tak kochám
zarámovat to můžeš
ty jsi ale nezbedný komentátor, egone, že necítíš můj otisk, to by mě taky mohlo urazit :)) rámovat to nehodlám a sama se sebou se už nehádám nebo se o to aspoň snažím.
a dík
samosebou.
na kov dnes nemám náladu
bude tu jen čistá látka prostěradla
Jako když použiješ zvětšovací přístroj na původní fantazii a dáš ji ženské jméno. Ale neznám to slovo, nevím na co to začíná anebo končí, ani kolik má písmen a do křížovky se vůbec nehodí.
Šťavnaté, plné obrazů, ty se neumíš a neumíš nudit.
Občas mě děsí, jak nakládáš s nebohými věcmi a začínám se bát i nejobyčejnějších předmětů ve svém okolí.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
