nemala nič
len spomienky na opatrné kroky
mäknúce obrysy a kruhy pod očami
strácala sa
ako hranica medzi hlukom a hudbou
presvedčená že neumrie
v spánku
sa jej podarí ošialiť smrť
že dverami za obrazom svätej Terezky o ktorých nik netušil
lebo si ich vysnívala
raz nádherne vykročí do vzduchu
vystlaného kvetmi maku čo ešte nestihli zvlčiť
a keď neskoro ráno uvoľnia
masy peľu aby sa roztratili
dozneje v nich
unesená možnosťou pripútať sa
k červenému pohoršeniu v očiach makovíc
a už nič
ju neprinúti žiť
.
od Marta
dne 27.05.2016 11:21 ·
7 Komentářů ·
372x čteno ·
Tá predstava ma fascinuje..vykročiť do vzduchu plného farieb a vôní, niekde tam na tej pomyselnej hranici spolu s nimi zvlčiť, doznieť, a potom zaznieť na druhom brehu.:)
Naozaj, už nič ju neprinúti žiť.
Marti, pre mňa je to jedna z Tvojich najlepších básní. Palec. :)
těžko k tomu, když ani představou se nemůžu
(nechci) dotknout -
že píšeš tak, abys přiblížila?
možná ano, a možná je teď těch kontaktů s myšlenkama
na stejně zmírající větvi až přespříliš, než abych ji uměl
rozhoupat, a poslat blíž k tvarům, metaforám, obratům,
který tu stojej nad rámec běžnýho uchopení
je to zvláštne, Jarku, ako si znova a znova uvedomujem to isté
mne ako autorovi, je všetko také jasné a..hm
ten text chcel zaznamenať jeden z posledných úletov do fantázie, ktorý pomáha niektorým ľuďom odísť zo sveta
nechcela som tam dať nič z toho boľavého, len okrajovo naznačiť a potom letieť s ňou
tam za obraz
;)
vďak
nechcela som tam dať nič z toho boľavého, len okrajovo naznačiť...
ač se autor jakkoliv pokouší o pohled zvenčí, nikdy se nedokáže
oprostit od námětu tak, aby byl jen nezávislým zapisovatelem -
právě i proto se texty stávaj básněmi :)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
