Ach Goro, tvůj rytmus mi tak přirozeně plyne. Myslím, že jsi dobrá vazačka, nebo bys mohla být. Nevím, nějak si chci myslet, že bys mohla být lepší, mnohem lepší. Na jednu stranu, ty věčné kávy, to je skvělé. Ale zmrzlé srdce? Slzy, co mají příslib naděje? Vážně? Já nevím, jak to říct, možná bych v těch tvých verších chtěla vidět i nějakýho démona :)
Děkuju moc, no tohle je věcička opravdová, nevymyšlená, a tak i možné klišé je myšleno opravdově. Až budu psát něco jen ze světa fantazie, pokusím se vázat neotřeleji:))) Když já ještě nevím, kam se vrtnout, třicet let jsem nemohla psát a teď chci vše strhnout:(((
malá plocha, velké emoce, převezmu tento výraz, bych snad nerada trochu popíchla, ale už tomu tak u mne bývá.To se sakra musí umět předat a neměj mi to za zlé, u mne se nezdařilo. Často si autor myslívá, že to, co vložil do textu, co prožil nebo textem prožívá, musí nutně čtenář vidět. Ale není tomu tak. Transformace látky ze které tvoříš se mění nejen Tvým počinem, ale i přečtením na konci řetězce někým docela cizím.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
