odkladať do herbára
ruky rôznych veľkostí a tvarov
čo nestihli ukryť pred mojim zrakom
vo vreckách
prestanem sa vpíjať do ufúľaných preliačin
predstavovať si ich
všetky
vrelé a teplé ako život
neznášam
prsty čo klamú
o svojich vankúšoch a ružových perinách
nechcem si s nimi potykať
otvárajú a zatvárajú dlane
do prázdna
a prázdne
(tie svoje najradšej vtláčam do hliny
a skoro ráno bolia
viac
než vlastné viny)
jedného dňa prestanem
trúchliť za stratenými a zaspím
s tvojou rukou
pod hlavou
.
od Marta
dne 19.07.2016 10:55 ·
18 Komentářů ·
499x čteno ·
Neviem ani čo napísať, lebo ešte doznieva. Rozmýšľam, ktorá časť je najsilnejšia, ale vážne neviem. Je veľa Tvojich textov, ktoré by som rada počula, lebo Tvoj hlas dodáva ďalší rozmer. A toto je jeden z nich, Marti. :)
bylo tam zas nějaké to tvoje slůvko...kterému nerozumím
nicméně, dojem asi největší udělala závěrečná strofa...
jo a ty "vlastní viny"...myslím, že jsi mi někde napsala, že je to klišé :-)
ale to už bude dávno a já se jich do dnes nevzdávám :-)
ďakujem, Gora
ľudské ruky sú moja takpovediac "úchylka"
rada pozerám ľuďom do očí a hneď potom na ruky (občas aj opačne)
a dá sa z nich veľa vyčítať, bez toho aby človek prehovoril
:)
predpokladám, Voron, že to nezrozumiteľné bolo "do ufúľaných preliačin" = zababraných umazaných špinavých proláklin (myslím)
hah, neviem, kedy som ti "vlastné viny" označila ako klišé, no keďže ja si spomínam minimálne na jednu moju, v ktorej som ten výraz použila, tak je celkom možné, že to už bude aj klišé :D :D
a tiež sa ich nevzdám
(toho výrazu
pretože vlastných vín sa len tak nezbavím)
Ta první sloka by mohla vyznit hrozně samoucelne, byť odkládat ruce do herbare je nádherný obraz, když si to člověk představí, působí to na mě skoro jako z filmu od svankmajera. Jenže ty jsi to dokázala rozehrát tak, že z toho nezbyl jen dojem že skvělého obratu. Připomnělo mi to tu techniku kreslení stromů, kdy větve a listí jsou ruce a čím delší jsou tím lepší vztahy tendujes budovat.
S druhou strofou si nejsem jistá jestli souhlasím, myslim,ze žádné ruce nemohou být úplně prazdne, patří li živému člověku, ale rozumí asi, jak jsi to myslela. Ten závěr dává naději, jen si myslím, že nakonec nám stejně zbydou jen naše vlastní ruce.
Palec.
pri prvej strofe som zapochyboval, či to píšeš naozaj ty,vravím si ajhľa, Marta má akúsi sentimentálnu náladu, no celý tento text mi príde iný, akoby si si vydýchla: teraz nebudem premýšľať, napíšem prostý, clivý text a nech si tvorivý svet myslí čo chce :)
záver sa mi páči..
Stíno, ten herbár som použila ako obraz či symbol dlhodobej záľuby
viem, prišla si na to
obrazy v druhej strofe sú vlastne o ľuďoch
veď ruky patria ľuďom
a niektorí sa v stých okamihoch javia ako načisto prázdní
aj tak dúfam, že to nakoniec nebdú len moje vlastné ruky
;)
vďak
hah, Juro, teba len tak neobalamútim (niežeby som kohokoľvek chcela)
áno, ten text vznikol dávnejšie, no stále som pochybovala,
či to moje posadnutie rukami vôbec niekoho zaujme, tak sedel tam, v šuflíku
a takýchto sentimentálnych bežnodenných záznamov je tam viac
veď život sa nepácha len v hĺbke ale aj na povrchu hladín
;)
vďak, že si sa pristavil
zvláštne, Jarku
keď si takto vyňal ten kúsok
pôsobí až znepokojivo
vieš, ako predstava, že ostatní stále od teba niečo chcú čakajú žiadajú.....a sami nie sú ochotní dať
skočilas mi do noty Marto, (taky mě od mala upoutávají ruce) jednou jsem diky jim poznala svou učitelku...tvář měla změněnou ale ruce stejné i po letech, dost ji to překvapilo, že podle rukou...
Ruce se neumí přetvařovat, já si z lidí taky hodně pamatuju ruce - a dávat si do herbáře ty, co se nestihnou schovat v kapsách, je skvělá myšlenka. Tahle tvoje sběratlská ke mně mluví hodně - ten závěr přes hlínu a pod hlavu to už jenom dohladil:) Jo. Báseňka pro mně
fajne si ma vrátila v čase, law
vďak
sama som túto svoju dlhšie nečítala a privolala obrazy rúk, alebo lepšie povedané, ich dotyk, ktorý ostane so mnou
a nič s tým nenarobí vzdialenosť či ticho
no veru
:)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES