Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - volný verš » jedného dňa prestanem
jedného dňa prestanem
odkladať do herbára
ruky rôznych veľkostí a tvarov
čo nestihli ukryť pred mojim zrakom
vo vreckách
prestanem sa vpíjať do ufúľaných preliačin
predstavovať si ich
všetky
vrelé a teplé ako život


neznášam
prsty čo klamú
o svojich vankúšoch a ružových perinách
nechcem si s nimi potykať
otvárajú a zatvárajú dlane
do prázdna
a prázdne


(tie svoje najradšej vtláčam do hliny
a skoro ráno bolia
viac
než vlastné viny)


jedného dňa prestanem
trúchliť za stratenými a zaspím
s tvojou rukou
pod hlavou

.
Komentáře
19.07.2016 20:55 Miriam
avatar Neviem ani čo napísať, lebo ešte doznieva. Rozmýšľam, ktorá časť je najsilnejšia, ale vážne neviem. Je veľa Tvojich textov, ktoré by som rada počula, lebo Tvoj hlas dodáva ďalší rozmer. A toto je jeden z nich, Marti. :)
20.07.2016 12:19 Gora
avatar Báseň o bolestech, touhách, kreativitě,tepu života,snech a lidské ruce...ideální kombinace, a myslím zdařilá...palec :)
20.07.2016 20:36 Vorona
avatar bylo tam zas nějaké to tvoje slůvko...kterému nerozumím
nicméně, dojem asi největší udělala závěrečná strofa...
jo a ty "vlastní viny"...myslím, že jsi mi někde napsala, že je to klišé :-)
ale to už bude dávno a já se jich do dnes nevzdávám :-)
21.07.2016 08:42 Marta
avatar ďakujem, Gora
ľudské ruky sú moja takpovediac "úchylka"
rada pozerám ľuďom do očí a hneď potom na ruky (občas aj opačne)
a dá sa z nich veľa vyčítať, bez toho aby človek prehovoril
:)
21.07.2016 08:43 Marta
avatar sľubujem, Miriam, že sa prinútim
zapnúť nejaký nahrávač a prečítať nahlas zapísané
;)
vďak
21.07.2016 08:50 Marta
avatar predpokladám, Voron, že to nezrozumiteľné bolo "do ufúľaných preliačin" = zababraných umazaných špinavých proláklin (myslím)

hah, neviem, kedy som ti "vlastné viny" označila ako klišé, no keďže ja si spomínam minimálne na jednu moju, v ktorej som ten výraz použila, tak je celkom možné, že to už bude aj klišé :D :D

a tiež sa ich nevzdám
(toho výrazu
pretože vlastných vín sa len tak nezbavím)
21.07.2016 09:51 Stinohra
avatar Ta první sloka by mohla vyznit hrozně samoucelne, byť odkládat ruce do herbare je nádherný obraz, když si to člověk představí, působí to na mě skoro jako z filmu od svankmajera. Jenže ty jsi to dokázala rozehrát tak, že z toho nezbyl jen dojem že skvělého obratu. Připomnělo mi to tu techniku kreslení stromů, kdy větve a listí jsou ruce a čím delší jsou tím lepší vztahy tendujes budovat.
S druhou strofou si nejsem jistá jestli souhlasím, myslim,ze žádné ruce nemohou být úplně prazdne, patří li živému člověku, ale rozumí asi, jak jsi to myslela. Ten závěr dává naději, jen si myslím, že nakonec nám stejně zbydou jen naše vlastní ruce.
Palec.
21.07.2016 20:12 Vorona
avatar jj Marti, odhadla jsi to správně a děkuji za vysvětlené...
jinak vlastní viny používám, jako určitou berličku, taky dost často :D
21.07.2016 22:02 bocco
avatar pri prvej strofe som zapochyboval, či to píšeš naozaj ty,vravím si ajhľa, Marta má akúsi sentimentálnu náladu, no celý tento text mi príde iný, akoby si si vydýchla: teraz nebudem premýšľať, napíšem prostý, clivý text a nech si tvorivý svet myslí čo chce :)
záver sa mi páči..
23.07.2016 20:02 Jaroslav Vraj
avatar
otvárajú a zatvárajú dlane
do prázdna
a prázdne

blízký mi tu obraty
25.07.2016 09:57 Marta
avatar Stíno, ten herbár som použila ako obraz či symbol dlhodobej záľuby
viem, prišla si na to
obrazy v druhej strofe sú vlastne o ľuďoch
veď ruky patria ľuďom
a niektorí sa v stých okamihoch javia ako načisto prázdní


aj tak dúfam, že to nakoniec nebdú len moje vlastné ruky
;)
vďak
25.07.2016 10:04 Marta
avatar hah, Juro, teba len tak neobalamútim (niežeby som kohokoľvek chcela)
áno, ten text vznikol dávnejšie, no stále som pochybovala,
či to moje posadnutie rukami vôbec niekoho zaujme, tak sedel tam, v šuflíku
a takýchto sentimentálnych bežnodenných záznamov je tam viac
veď život sa nepácha len v hĺbke ale aj na povrchu hladín
;)
vďak, že si sa pristavil
25.07.2016 10:06 Marta
avatar zvláštne, Jarku
keď si takto vyňal ten kúsok
pôsobí až znepokojivo
vieš, ako predstava, že ostatní stále od teba niečo chcú čakajú žiadajú.....a sami nie sú ochotní dať

vďak
25.07.2016 21:06 bocco
avatar tak von s nimi, ofúkať, vyhladiť, reskribnúť ak treba..na čo čakáš? :)
17.08.2016 17:41 rezka
avatar skočilas mi do noty Marto, (taky mě od mala upoutávají ruce) jednou jsem diky jim poznala svou učitelku...tvář měla změněnou ale ruce stejné i po letech, dost ji to překvapilo, že podle rukou...
06.12.2017 17:59 lawenderr
avatar Ruce se neumí přetvařovat, já si z lidí taky hodně pamatuju ruce - a dávat si do herbáře ty, co se nestihnou schovat v kapsách, je skvělá myšlenka. Tahle tvoje sběratlská ke mně mluví hodně - ten závěr přes hlínu a pod hlavu to už jenom dohladil:) Jo. Báseňka pro mně
12.12.2017 15:10 Marta
avatar fajne si ma vrátila v čase, law
vďak
sama som túto svoju dlhšie nečítala a privolala obrazy rúk, alebo lepšie povedané, ich dotyk, ktorý ostane so mnou
a nič s tým nenarobí vzdialenosť či ticho
no veru
:)
04.01.2018 21:22 nickcaves
avatar ...nechcem si s nimi potykať...

podotýkam ani dotýkať

nechcem si s nimi podávať ruky
(podávanie rúk sú muky)
radšej od hliny od múky
od oleja od atramentu...

...prepáč, nechal som sa uniesť;-)
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop