Me to teda zily nerve. Takze malo spolupracujeme, vsechno porodite, odkojite, poklidite a pak vas ani sebou nevezmeme radi na fotbal? Nervozní bručouni, co si vas nevazí a nejdůležitější žena, přes všechna ta vyvrcholení nakonec bude stejně jen zas jejich matka? No dobře, to tam tak moc třeba není, ale jsem rozrušen:) moc nas resite. Daleko vic, nez my vas a nez si kdokoli na svete, co nerodí, zaslouží.
Dva scenare. Tri devcata spolu na kafi. Dovedu si predstavit, ze ctyricet procent hovoru se toci kolem toho, co maj doma, dalsich ctyricet je o hadrech, a dvacka jde za klukama, co projdou kolem, nebo hrajou v serialu.
Tri pásci seděj na pivku
( to neznamena, ze vy si taky nemuzete dat, jen je vam asi pak víc blbe) reknou si: co doma, dobrý, pak okolo projde nádherná finka, s nohama dlouhejma, jak pán prstenů a prdelkou ůčastnic Zlaté tretry a nekdo z nich utrousí, že tohle nemá za potřebí a už aby byla zase zima a jde se na Běžence.
Proč to všechno píšu...krom toho, ze je to naprosto v pořádku, jsem se taky pěkně namrdal a sem chytrej zas jak rádio. Zlobí me, jaký máte s náma furt trápení. Opravdu. Bez usklebku. A ze stárnete rychleji. Za to ale nemuzeme.
Jejich tlamky, nechávají neutřené...
to je dobré
Ale vzdyt to jen na chvilku. Jakmile jim budeme chtít dát pusu...jejej, ty čunče. Pojd sem. To je stejný
Lepo, já fakt netušila, že je to tak kontroverzní téma. Pro mě bylo asi nejtěžší napsat, že muži mají sny a že ženám jde jen o to,aby je někdo chránil ;) myslím, že to tak není. Já teda mám spoustu snů. Myslím, že tvorej většinu moji reality... hele to není žádná obžaloba chlapů, já mám chlapy ráda, někdy je ani tak ráda mít nechci, ale nemůžu si pomoct, podle mě cokoliv o vztahu napíšeš, nebude nikdy pravda. Jinak na kafi s holkama fakt z velkyho procenta řešíme chlapy a hadry, to je fakt, ale třeba si úplně opomněl kaderniky a laky na nehty a cvicenicko a dieticky, prostě jedna ji jenom ovoce, druhá vynechává pečivo a třetí nežere vubec.... a pak teda malý procenticko věnujeme třeba debatě o Christine grof, filmech, knížkách, ale to je fakt tak malý procento, že to nemá smysl zmiňovat, hlavně řešíme ty, ani ne chlapy, spíš ty hadry... a nestarneme rychlejc, to je mýtus, já teda zestarnout nehodlám.
Hele, super komentář, fakt, díky. Naštval si mě, ale to je v naprotym pořádku, jsem ráda.
Rezi, díky i tobě, já nevím, četla jsem to kdysi v nějaký knížce, že milovat umí jen muži, možná doteď nevim,jak s tou větou naložit.
týmto veciam ešte nerozumiem, ale tuším je to mýtus pestovaný na oboch stranách..sme rôznopohlavní ľudia s podobnými fóbiami, ktoré nás postihujú v rôznej miere..tiež by som chcel byť chránený, možno pred niečím iným ako žena, ale v tom je vzájomná ochrana účinnejšia..koľko mužov by sa vybralo za svojimi snami, koľkí z nich by ich bez žien dotiahli do konca? vieme objaviť myšlienku, nadchnúť sa, ale vytrvalosť žien je inšpirujúca..aj rýchlejšie starnutie je mýtus, keďže všetci zomrieme, je úplne jedno ako pomaly, nezistilo sa, že by humus z chlapov bol kvalitnejší ako u žien..
v jednom súhlasím:
v tomto sa všetci strácame a občas by sme najradšej zabudli..
Den jako chobotnice.
Rozvaluje se na mých ňadrech
a tys rozepnul pás,
povolil,
uletěl
někam do hor politých mlékem od snídaně.
Už ta první sloka pro mne hodně znamená. Dokážeš několika obraty vystihnou realitu života, vztahu. Druhá a poslední verš jakési konstatování- status quo. Ve třetí rozlet fantazie, ze které mne až mrazí:))) Oslovilo, velmi.
Bocco, Goro, Jarku... Děkuju, jsem docela překvapená vaší pozitivní reakcí... nevím, mě to pořád připadá takové jednoduché, na druhou stranu mi bylo jasný, že s tím asi víc už neudělám. Jste ke mě shovívaví.
Vor - napsala jsem to, když jsme sjížděli z jednoho alpskýho kopce, na vrcholkách těch ostatních byly zbytky sněhu.... díky i tobě.
myslím, že v také dni, ktoré sa ťaživo rozvalia na hrudi, je dobré
vedieť "rozopnúť pás povoliť a letieť"
nevnímam to ako skutočný odchod niektorého z aktérov
skôr vidím čosi ako svet detstva (poliate mliekom)..vlastný svet, kam sa človek stiahne (ulietne) pred "chápadlami" dní
po prečítaní druhej strofy zo mňa vyhrklo "no zbohom, ja som asi muž!" :D
akokoľvek som sa chcela s ňou (strofou) prieť, napokon jej dávam za pravdu
myslím, že každý človek v priebehu svojho žitia týmito fázami prejde
a je jedno, či je muž či žena
v texte to vnímam ako taký štuchanec
ako popostrčenie k úvahám nad sebou svojimi postojmi k sebe a ich metamorfózou
prvý verš tretej strofy na mňa pôsobí trošku akoby..čojaviem..klišoidne (odpusť) ufňukaný? neviem, také to "obviňovanie sveta" čo i len náznakom ma vždy rozvrkočí
no zas verš o kojení horských hrebeňov a ich neutreté papuľky i tie spomenuté monštrá, je tak silno podnecujúci obraznosť v mojej hlave, že sa mu poddám a opäť ma to vlečie kamsi do krajiny detstva..do mojej vlastnej Krajiny, kam ku mne smie len môj strom
v ktorej sa "strácam" a zabúdam
sa
jednako
pozrela som aj komentáre a uznávam, že tá stredná strofa
napriek tomu, že podobné vyjadrenia som čítala alebo počula už neraz
tá strofa má v sebe akýsi potenciál provokovať ;) k diskúsii
Stínko, nehnevaj sa na tie moje bláznivé úvahy
rada som tu pobudla a ešte sa isto vrátim
:)
Díky, Marti, možná ti to to dítě evokuje správně, myslim, že jsem vlastně pořád v mnoha aspektech dětská... svět jsem obvinit nemínila, ani muže jsem nemínila obvinit, třetí strofa navazuje na předchozí, v tom prezentovaném ženském náhledu.., já jsem křehká, ty mě sakra máš chránit, je to vlastně takovej obchod.
to je fajn, Stíno, lebo aj ja som v mnohých aspektoch stále detská ;)
a je mi jasné, že nikoho neobviňuješ
i tá krehkosť a potreba byť, sakra! chránená je mi jasná a blízka
len som nad vypovedaným rozhutovala priamo na ploche
i tak
Stíno, obsahově se mi velice oškliví. Bez obalu. Vlastně první dvě strofy mi přijdou i tak nějak nanicovaté, vynořené zbůhdarma a kdovíproč.
Jinak třetí strofa se mi jeví velmi zdařilá a nutí mě zkoumat výstavbu a rozložení, zvláště pak její poslední tři verše (pokud si odmyslím, jak na mě jinak působí v celku), ty mi připadají jednoduše dokonalé.
Nemyslím, že by báseň ti musela být přimo po chuti, Inko. Naopak, že se ti obsahově oškliví mě v tomhle případě velmi těší, mě se těžko psala a sama s ní nesouhlasím, je to pro mě úplně nova zkušenost napsat něco s čím nejsem vnitřně ztotožněná, ale o to lepší se mi ten proces jeví.
Díky. Já si každopádně myslím, že je to jedna z mých povedenějších... což neznamená, že je nějak extrémně dobra, každý na sebe máme jiné nároky :DD
Já jsem se v tom docela dokonale rozložil. Dámskopánský lapálie sou mě hrubě proti srsti, trýzní mě to. Odmítám tady nechat do stovky znaků jsme tady svědci obsáhlosti.
Patrně se v tom vůbec nenajdu, jen to ledabyle odkazuje sem a tam. Umím si tě představit jak se neuměle divíš co že tam vidím když to povím a stejně je to všecko tím, jak jsou všecky konce utržený, text není uzavřenej dokola, všude trčí a každý slovo svým koncem může růst do nekonečna.
Jen bych to chtěl trochu delší, no rozjímání není nikdy tolik aby bylo na rozdávání. Je to prostě radost.
Neměl jsem v úmyslu, tě naštvat. Sotva si vzpomínám, proč jsem to psal. Ale naštvat sem tě nechtěl na tutáč. nejspíš mě na tom textu něco nasralo. Lepší než nic, zase. No ne?
Kdyby tomu tak bylo, proč by malí kluci utíkali nejdřív k mámě? Pravda, já jsem na ten nejranější čas u mámy asi zapomněl… možná proto se nejtěžší boje neodehrávají někde venku…
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
