Kdybych měl přistoupit na hru první-druhá, tak za mne dozajista první. Na pár slovech tolik hnusáckýho strašání! ta druhá už je z luhů a hájů, zase ale:první-druhá-první-druhá-první...
venku zase hezky prší, vezmu kolo a jdu si zacyklit
ve tmě veď mě!
Ten název, začínám na to slovo být alergická. Je to hnusný slovo a nenese nic. Báseň se mi četla dobře. Závěr mě zklamal, ve tmě se člověk nutné nemusí ztrácet...
Ten název, začínám na to slovo být alergická. Je to hnusný slovo a nenese nic.
Jestliže pojmenuješ vjem, který to či ono slovo v Tobě vyvolá, ve Tvém případě
hnusný
, nemůže být pravda, že sebou nenese žádnou validní energii. Jinak bych mohla třeba namítnout, že Tvé vnímání v tom ohledu může být zacyklené. No, řekněme, že i cíl je cesta. Ano, je to klišé.
Tma v tomto ohledu není nastínována v tazích přímého obrazu, není zaštítěná pohledem přímo - konkrétní slovo - představující konkrétní obraz. Jakožto, všechno, co mělo být, nebo mohlo být řečeno. Jsou to jen přirovnání.
Ano i já bývám ze zacyklení smutná a zklamaná. Ovšem chůze v kruhu může ústit i v něco nepříjemnějšího, zvláště pokud trvá příliš dlouho.
Mám kamaráda, který kruhům rozumí. Jednou se na Žižkově tak sťal, že nemohl najít cestu domů. Jeho žena mi pak vyprávěla, jak jí volal. Nakonec pochopila, že ji prosí, ať do okna vyvěsí bílej ručník. Bude prý chodit v indiánských kruzích. Vždy dokončený kruh o něco zvětší. Jakmile uvidí okno s ručníkem, mají vyhráno. Není to úplně k básni, ale možná taky jo
Chápu. Ale kamarád bude asi trochu komplikovanější případ. Protože i když by měla v tomto případě platit přímá úměra, totiž, čím větší kruh, tím větší ručník, platí spíše, čím více kruhů, tím větší okno. Řešení v tomto příkladu tedy nelze dosáhnout pouhou trojčlenkou.
Jde mi o to, inko, že tohle slovo používá kde kdo a já na tom, co tedy asi znamená "zacyklení" nevidím nic špatného. Nevím, jestli to umím vysvětlit. Kdysi mi někdo řekl: jestli ty ... blablabla... tak se zacyklíme. Už tehdy jsem protočila panenky a říkala jsem si: noa co, tak se zacyklíme. Ono to tak prostě je, občas se člověk motá sám v sobě kolem bezvýznamnejch věcí, věcí, zcela určitě to dělám i já... ale nevidím na tom nic špatného. A možná máš pravdu, možná je to jenom můj vzdor proti určitým věcem. Hloupej vzdor.
Díky, že se mnou mluvíš.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
