echi...jj možná na tom objímání něco bude, když to někomu pomáhá, proč ne...někdy mám ale pocit, že se lidi snaží vydělat na všem, co je možné i nemožné :-)
a díky :-)
Stína...to odpouštění někdy bolí stejně ,jako ty chyby, pokud si je člověk přizná :D
taky ti díky :-)
jo a k názvu...trochu jsem dumala nad tím, jakej k tý básni dát
pak jsem se rozhodla pro něco úplně obyčejného a ve finále teda možná i výstižného :-)
volíš slova obezřetně a přesně víš, jak s nima naložit tak,
aby nebyl k zaslechnutí pocit vyložený marnosti,
ani zvuk mlácení prázdný slámy -
pohyb mimo tyhle hranice je vždycky na hraně,
a jestliže umíš přidat nadhled, text si stojí dosti pevně
zvláštne, Voron
v prvej polovici textu si to ty
tá Vorona, čo stojí v nadhľade a pohadzuje rebelsky úsmevom i šticou
a v druhej
v tej k záveru
zrazu akoby si spozornela a priznala v sebe tú druhú Voronu
hĺbavofilozofickú
(no! predstav si!)
pekne..a palec
Objať strom nie je nikdy márne. Je zvláštna táto báseň. Premýšľam, či som už prijala svoje já a jeho hranice, ale mám taký pocit, že na tom len pracujem. :) Posledná strofa naj. Asi aj zvukom a palec.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
