Moje prášky jsou
rozházené všude po bytě
nevím kam jít abych si aspoň
nalakovala nehty
aby už nesvítilo do očí slunce
skrz žaluzie kde jsou?
Prsty se mi obývákem vinou jak nějaké nesourodé hadí smotky
teče z nich červené víno a já saju
saju svou vlastní příchuť
chianti
servírovanýho ožralejm anglánům
nechávali mi dýška za úsměvy výstřihy a krátký sukně
říkali
ty tady stejně zůstaneš
nakonec to byli oni kdo zůstal
když už tu prázdnotu nešlo opít ani ucpat -
nebyla jenom v břiše
vydýchaným slovem naplnili vzduch
mramorovýho oblouku v hyde parku
a na dřevěných krabicích které si vzali s sebou a nikdy neodnesli
zůstali vyhublí trčet
jak nějaké kostnaté sochy s rozcapenou pusou
osamělí dokořán už se nevrátí
já se vracím
i když mě taky lákali
ale ty prášky hledám pořád
od Stinohra
dne 27.08.2016 00:04 ·
8 Komentářů ·
405x čteno ·
hm, no je Stínko...nepasuje tam nejen způsobem podání, ale je tam úplně zbytečná na dopovězení, které si asi každý domyslí...
začala jsem negativně, ale ve skutečnosti krásná práce
taky palcuju :-)
To je presne báseň z Tvojho pera. Jasné, že aj všetky Tvoje ostatné, ale táto má tú depresívnu vôňu na ktorú som u Teba zvyknutá.
Aj žalúzie mi veľa hovoria. Ja som ich chodila otáčať tak, aby mi svietilo priamo do očí, lebo zimy sú dlhé, tmavé a vrátiť sa chce veľa síl.
Aj mne sa ten záver páči, nepomôžem si. :)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
