Často jsem se ptal sám sebe, jak jde dohromady, že každý má raději sebe než ostatní lidi, ale přesto svým názorům přikládá menší hodnotu než názorům druhých. (Marcus Aurelius)
Reskátor nemůže než obrátit srdce k Francii,
vůkol se však stíněnej obraz (nad i pod) stáčí k lince
osobního uvidění, jakýsi autoreflexe, jak text
kolísá a laboruje na hranici vlastní invence -
vystavělas poněkud jinak, než je ve Tvým kraji zvykem,
což kvituju (i když ten palec není můj...:))
baví ma tá hra v tretej strofe s marký/ízami
podarené
celý text vnímam ako taký náčrt rozhorčenia, keď
to rozhorčenie nemyslíme ani tak vážne, len
oň zľahka štrngneme
no dyť jo :-) já jen, že jsou tam indicie, který nasvědčujou
nebo vykreslujou, dost jasně můj rukopis :-)
ale možná i pasáže, u kterých to je jinak :-)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
