"Tak co uděláš, he?"
Joe seděl v blátě u vrat k výběhu pro koně, zíral na rukojeť nože ve svých prsou a bolestí již téměř ztrácel vědomí.
"No řekni! Třeba když jí udělám tohle." zařval mu zblízka do obličeje, vzal pušku oběma rukama za hlaveň, rozeběhl se k plačící Magie a vší silou ji zbraní udeřil do zad. Joeova sestra zakřičela bolestí a upadla na zem. Tam se bez dechu s vytřeštěnýma očima, pokoušela gesty dovolat pomoci."
"Gesty dovolat pomoci! To jako vážně?" Smála se Veronika, mávala papírem nad hlavou a druhou rukou odstrkovala bratra.
"Vrať mi to, dělej" křičel na ní Honzík. Pokoušel se jí strhnout paži s rukopisem dolů, ale marně. Byla o dost větší a silnější, než on.
"Seš pěkná kráva," řekl o chvilku později, zadýchaný na bobku, v rohu jejich dětského pokoje.
Veronika seskočila z postele a přistoupila k němu. "Ale no tak," podala mu papír. "Hlavně klídek, jo. Kde máš Čerstvý vítr?"
"Kde asi!" odsekl Honzík. Veronika zamířila k nočnímu stolku, ze šuplíku vyndala modrý inhalátor a podala mu jej.
Ten zvuk po zmáčknutí pístu Veronice připomínal škrábnutí brusle o ledovou plochu. Ještě když táta žil, bral ji sebou na hokej. Koupil jí párek v rohlíku, sedli si na dlouhou dřevěnou lavici a dívali se spolu dolů na led. Zatímco všichni kolem nich tleskali a křičeli, tatínek jen občas trochu podrážděně zasyčel, nebo zas pochvalně zakýval hlavou. Často se na ní usmíval, a rovnal čepici, když jí do ucha vysvětloval, o co ve hře pod nimi zrovna jde. Nejlepší byli brankáři. Přikrčení tak, aby se vešli do malých branek, vypadali ve výstroji a helmách, jako nějací mocní, ale zakletí rytíři.
"Ta Magie," zeptala se Veronika.
"Co se s ní stane dál?"
"To ještě nevím, neměla si to číst." zamračil se Honzík.
"A proč to vlastně není obráceně?"
"Co jako?"
Oba si sedli zpátky na postel, teď těsně vedle sebe.
"Proč nemá ona v prsou rezavou dýku a ten Joe vyražený dech? Přišlo by mi to, nevím, normálnější.“
„Joe nebude mít v hrudi ten nůž navěky. Dokáže si ho vytáhnout.“
„ A pak ten gauner, co za to všechno může, bude litovat, bráško?“
„Jasně!“
„Hm, tak to máš pravdu. Tohle by Magie určitě nezvládla.“ usmála se Veronika.
„Hele!“ zakřičel nadšením Honzík a ukázal prstem k oknu. „Padá!“
„Tak jdeme na to, co říkáš?“
„Supééééér!“

  od leporelos dne 13.01.2017 13:32 · 3 Komentářů · 305x čteno ·