Probulený krajky v šupleti... no to je prostě, no za úklonu. A i když nabízíš jen střípek z momentu, je mi to takový celý dost milý. No, škoda, že si nechceš víc hrát, čekat a zrát a připsat a umáznout a zase připsat, a uklohnit pro mě ještě větší koláč k zakousnutí.
Lepo koukej tady vůbec nejseš ty, jak jsem si uvykl, ale zamlouvá se mně to velmi.
Poctivá báseň.
Vypíchnu si snad, má blízko k jakoby to jsou kouzelný slovíčka hle exkurz do dějin poezie
jako by kalkant šlapal měchy
a nikdo nebyl u varhan
to je, co?
Přípouštíme tím možnost, hledáme slova ale v dostatečnosti (možná abychom vyhověli žánru poezie!) můžeme jen opsat jinak a zastřeně.
Jako by za zády něco bezhlesně vanulo
nebo líp, slovy Bělohradského
Jako bychom v davu zahlédli známou tvář, ale nejsme si jisti
Jinak toho stříbrného pána jsem přečet dobře. Akorát v jednom nekorektním vtipu mu říkali atlet, che.
To naklizeno znám, jen jsem pozapomněl.
No chci to do výběru, žádný servítky.
vracím se, abych znovu pustil oku žilou,
abych si znovu změřil, za jak dlouho po přečtení se
(tentokrát) budu moct alespoň kostálně nadechnout -
je to furt stejný, furt stejně dobrý...
Zní mi to divně, poctivá báseń. Myslím, že jsem smolil už poctivější. Sice se to nedalo kolikrát moc číst, ale poctivosti v nich bylo víc. Méně pečlivosti, to ano. Ale jsou to jen slova a nejspíš si to Egone myslel stejně. Děkuji vám všem.
Indigo: Já si přeci chci hrát, já ti uklohnim hele, to budeš koukat.
"poctivá báseň" - teď jste to hoši tedy vystihli a zmátli samotného autora.
Poctivost tu právě chybí. Báseň je plná dobrých nápadů, s určitou stylovou pozérskou přezíravostí a jistě naflákaných na papír, ale k poctivému sdělení se vypravěč nedostal. Sdělení je mimo image, se nepěstuje.
Každý jsme tady cípem, střepem, jen k nahlédnutí.
Doslovně je to pak vkus, který je rámem našeho hledí.
A jedině vkus.
Mohl by takový text napsat počítač? Stojí za pozornost.
A teď zpátky do básně:
Jak by snad řekla Inka: Poctivá báseň je příliš duchamorný pojem.
A já souhlasím. Ve zkratce sděluji pouze soulad s mým vlastním vkusem, ve kterém se text odráží a teď prosím:
1. Formálně jsme možná v poměrně typickém volném verši délkou strof i samotného textu v průměru. Řeklo by se něco obyčejného. A co jiného je taky báseň.
2. Výrazivo je stejně nearchaické, lidové probulený, šupleti, verandou, řvát a především vůbec ne v korytě populárního úzu poezie ani zabíhající do archaismu.
3. Obsahově se text nikde mnoho nezdržuje.
(Nutno připomenout, ještě než jsem začal číslovat, že je báseň, potažmo text je pro nás přenosný zpravidla znaky, nikoli akusticky, nikoli vizuelně. Báseň ze slov, nikoli z pocitů. Pocity nelze předat, slova omezeně)
Důležitý je obsaženo, zbytný (ač i to je náplní) nebo mimo mísu je tentokrát jinde. Mikrodrama.
Zbytek jsem rozepsal výše. A vůbec: jaké sdělení? jaká přezíravost? jaká nepoctivost?
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
