protože sem měl v sobě
nejspíš tolik z jejich lásky
brali mě za kůži na krku
zvedali vysoko do vzduchu
a přikládali k otci
jako poslední kouzlo
pro tenhle
velesmutnej svět
seš moje malá pijavice
nemluvo!
říkával děda
umíral ke krku zaplou
flanelovou smrtí
byl cítit po mentolu
a já si moc přál usnout
na stěnách vrněla akvária
plná pestrobarevných rybek
s vyděšenýma očima
a zbytek manšaftu
hrál za dveřma do kuchyně
kanastu
jenže na tu já byl ještě ucho
od leporelos
dne 26.05.2017 07:59 ·
4 Komentářů ·
366x čteno ·
...možná že mě nemusel, neměl dostat až takhle,
ale k dovytváření si určitejch asociací se
(v doteku scénáře) neumím postavit jinak,
a pokud pobírám mylně, je mi to buřt,
když tu prvotní váhu kamení mi tu už
nikdo nesebere
když ...brali mne za kůži na krku, myslela jsem, že psa nebo kotě...
no co se z toho vylouplo, bylo až s údivem...ne ,že bych tvýmu vážnýmu umění někdy nevěřila :-)
taky mne dostalo autenticitou a opravdovými pocity
palcuju
vždycky tam kde se vypraveč dotkne své osoby, text z ostýchavosti ujíždí k póze a konformnosti. První 2 řádky zřejmě stály hrdinu tolik sil, že až ztrácejí logiku. (Což nemusí vadit) Podobně "já si moc přál usnout" a "na to já byl ucho" zní trochu nejistě. Ostatní pozorování jsou však přesná a výborně vykreslují situaci dítěte mazlíčka v běžné domácnosti, detaily jichž si dítě všimne, jevy jimiž je přijímáno i znepokojeno. Název je dobrý a vytváří nad obsahem ozřejmující klenbu. Příspěvek má povahu poezie.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
