Když teploměr pípne cuknu sebou, za víčky oči ještě pálí z nakrájený cibule.
Rozžvýkej chleba, pomůže, mi řekli.
V pěně dní každý nepochodí, zítra bude obzvláště našlehaná.
Když může být blátivé myšlení tak slovesnost veškerenstva už otevřela dvířka Pandořiny.
Poslouchání vážné hudby má vedlejší účinky a teď
právě teď bych rád zakřesal slovem, slovem kořenil, máchal, míchal, řídil slovem a prskal slabikami, nalákal rozverný slůvka na krajáč mlíka, omámil způsobné větičky kompozicí vzdělaného projevu, stal se dirigentem sazby, mašinfírou slovosledu.
A teď prozradím životní taktiku: úlekem do technického oboru na dlouhou lhůtu živím hlad po duševní stravě. Chudáci antropologové, sinologové, experti sociálních médií: dlaň hutné zeminy a hrábě jsou jim tišinou.
Kořeny mého času rostou hluboko do techniky aby má slova jednou dozrála jako plody Médie ve visutých zahradách královny Semiramis.
Už teď ale cítím na víčkách její polibek.
od Egon Sirka
dne 24.09.2017 17:48 ·
5 Komentářů ·
362x čteno ·
slovosled v první větě, nějaká ta interpunkce,
která by mi (třeba tady) přesto nedala porozumět:
„Když může být blátivé myšlení tak slovesnost veškerenstva už otevřela dvířka Pandořiny.“
("blátivé" mi tu vyloženě přijde až spektakulárně použitý,
i když připouštím, že se tak k někomu může dostat)
Poslouchání vážné hudby má vedlejší účinky a teď
právě teď bych rád zakřesal slovem, slovem kořenil, máchal...
souvislosti následnýho s prvním řádkem mi unikají,
motám se dokola...
...abych v (před)posledním odstavci jaksi dozrával k pochopení jednoho,
co se tu rozhlíží sice poněkud rozmáchle a po jednotlivostech pohybů
týhle koláže snad i trochu sofistikovaně,
ale zapisuje bez líbivostí na jedno namočení pera, což si občas právě
něco sebere
Páni, to je jako na maškarním! Rej slovních spojení, chytám je po jednom a sundavám jim masky. Ne všehchny identifikuju - trošku bláznivé:) Odnáším si fotky a budu si skládat příběhy. Díky za tanec.
V každém dalším kole je mi zřejmější, nerada bych nechala včechno až na antropologách ...
Ta interpunkce je opravdu ostudná, to je blbé.
Blátivé je samozřejmě naprosto divadelní: Při akademii věd existuje spolek skeptiků Sisyfos, který uděluje vědecké ceny za "blátivé" myšlení Bludný balvan. Toto jsem se dozvěděl už kdysi, býval jsem jako každé jiné dítko zvídavý. Přídavné jméno blátivé podstatnému jménu myšlení podsouvá vskutku ostentativní a bujný rozměr. Škola výraziva.
Je to blog, což jsou v mém případě střepy skutečnosti mimo dějový i časový kontext: Jestli někdo znáte rubriku (poslední strana Respektu už snad deset let) Týden očima Ivana Lampera, tak někde tam sedím, akorát trochu chaotičtěji, tématicky jinde a teprve se to učím. Žánr, potažmo technologie výstavby je ovšem podobný, podobná. Možná i to jedno namočení pera může být obsahem nějakého kurzu, řekněme disciplína. Kdo zná Slam poetry, ví o čem mluvím.
V tomto případě by to mohlo být ještě bláznivější, to ostatně vždy. Antropologové toho zase moc nenakecají do poezie. A teď jsem vlastně usvědčil sám sebe, beru to jako jistý druh poezie. Blog může být třeba jeden z nátěrů.
O divákovi, potažmo čtenáři se říká, že čím víc ví, tím víc si toho užije. Mimo jiné proto mám rád díla vrstevnatý a proto se o něco takovýho učím stvořit.
Nemůže být jednoduché být prostý. Přinejmenším to chce nějaký čas. Proti své vůli jsem byl ve věku elektroniky rozkýván do vysokých kmitočtů, až se moje pozornost proměnila v těkání. V těkání je těžký soustředit se.
Velmi mě ale fasicnuje ten rozdíl mezi slovem těžký a realitou, která si žádá mnohem ostřejší vyjádření. Až se mě někdo zeptá jak těžký bylo skoncovat po deseti letech s tabákem, u jednoho slova nezůstanu.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
