kde sú?
pod starým krovom čas hybernuje prekrytím
ľahúčko
aby nás celkom nepolámal mám!
.
.
.
spod letovrstiev ešte páchne vojna
1948 ateliér
muži v kožákoch
podpíšte
pozemky továreň i dom
podpíšte!
na lúke za domom
margaréty
na žlto rozosmiali ramená
vyrastené z riekaniek
skoč!
atramentovo sa zachytili vetra
kým ich steblá stiahli za nohy
ešte! sú na nás krátke!
pssst...počuješ?
sláky...)
už nikdy nehral
keď praskne telo
zlomí sa niečo v hlase
vytrhaná priezračnosť
zapadne kamsi do futrála
.
.
.
vieš
najboľavejšie tóny sú tie najtichšie…
od bocco
dne 13.11.2017 09:47 ·
12 Komentářů ·
277x čteno ·
málokdy se stává, aby se mi text dokázal
projevit téměř po scénách, který se mi promítaj
ne pod, ale právě nad ním, aby uměl zcela nekonfliktně
zobrazit řečený, ale vůbec ne podepřením, spíš
schopností rozbarvit až na krev, abych tak...
Moja predstavivosť je šmrncnutá scénickosťou asi preto, že k divadlu a štetcu mám blízko… ale na zobrazenie týchto scén je potrebná rovnaká šmrncnutosť u čitateľa, inak je to ako so životom, prejde nepovšimnute okolo, napriek úžasnej scenérii :)
Zas pěkná - ale já bych si ji pokrátila (já vím, že ty ne, jen si tak povídám:) ... nemusela bych tam mít, že už nikdy nehrál (mám to obsaženo v - když praskne tělo) a vytrhanou průzračnost padající do futrálu mám taky navíc - klišoidní závěr u mě projde - i když ... určitě bys uměl v tom konci být víc svůj, vždyť jinde jsi dost:).
Baví mě ty kurzívové vsadky - pohybují dějem. Ráda tě čtu, že chodíš přesně po hraně. Dost často nemáš slovo zbytečné (mám! :D)
Niekedy sa mi klišoidné hodi zvlašť keď sú to myšlienky druhej osoby (kurzíva)
Keď praskne telo pre mňa vyjadruje myšlienku násilnej straty, nehral je následok, ale rozumiem, futrál je zosilnením v čase, takmer konečná
Vďaka za postrehy:)
Tak já bych tu začala slovem hybernují.
V češtině se to tak nesmí psát.
V slovenštině může?
(nechci být nějak kritická, jen mě to zajímá a neznám žádný směrodatný slovenský pramen... jak vidno slovenská strana se nevyjádřila a mě by asi zase bavilo, kdyby jo.) Komentář bude následovat.
všetky tie obrazy, ktorými si nás strhol a povláčil priestorom i časom
speli k záverečným piatim veršom
tam treba zadržať dych i slák lebo
to už nie je u husliach
.
(neviem prečo sa mi v úplnom závere pýtalo skôr
"najtichšie tóny sú tie najboľavejšie")
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
