:D já vím, že takhle bych neměla začínat komentář, ale já prostě prvně považovala slovo "nanočastíc" za přechodník a že jsem se divila, kde se to v té slovenštině bere. Vlastně nevím, zda je máte, hrůza. Tipuju si, že jo, abych to napravila.
Jinak fakt nevím, co tohle znamená:
Vieš že som plachtil v pozadí rodokmeňov
ktoré vládli jednote činnej prítomnosti
a všechno kolem toho je mi zase příliš zřejmé, jestli rozumíš. Ha. Takže jestli je poezie vyvrhováním slovm čemuž teď aktuálně věřím,
pak toto je próza. Nedořečená. "Dorci ji" zní trochu jako do rici, no.
Ale doříct bys mohl. :)
Vnímám text jako modlitbu, rozhovor s bohem o sobě a o světě. Jednou jsem v nějakých židovských textech četla, že pokud je jedno slovo neplatné, je neplatný celý svitek. Tvůj text je pro mě specifický tím, že se zdá, že jeden mluví za všechny. A proto se mi Tvůj svitek v mých podobách jeví neplatný. Nevěřím na stálé a stabilní ztráty.
kurňa, sem se skoro lek, že na konci bude výzva k nějaký soutěži
(kterej z nich je černej, nebo...)
otázky, otazníky - jj, vím, proč se používaj a vím, kvůli čemu,
ale narvat jich do básně tolik, že se začínám cejtit jak
v nějaký vědomostní soutěži mi obrací vjem z týhle věci
jinam, k téměř až nezájmu o členství v klubu
správně porozumějících
Sú to roky čo som ťa videl
a predsa si stvárnim v pamäti
príbeh príbehov
a jaký je to příběh? ten příběhů?
není mi po nerozepsaný srozumitelnosti patrný,
kudy dál ona předzvěst vede, ani když se po inkoustu ztrácí
Jako by tu nebylo nic a nikdo. Všechno je neurčité - a přeci to vidíme, cítíme, vnímáme - jsme skuteční? Nebo si nás někdo vysnil uprostřed té zahrady ... asi tak jsem pobrala a tak ti i klopím:)
Plachtění za rodokmeny mě moc nenadchlo, asi bych chtěla jinak, ale ty seš tu básník:) ... že jsem ráda četla :)
Páči sa mi, názov, aj text. Tá spirituálna pocitovosť, ktorá na mňa z textu lezie. Trochu by som ubrala z obrazov, ktoré si dokreslím - v prvej kvety a plody a potom obraz s kladivom je niečo čo mi tu neevokuje nič. Možno aj áno, ale nie v spojitosti so zvyškom celku.
Ako príbeh príbehov(minulých a budúcich:) ) som si vybrala toto(snáď prepáčiš):
Vieš že tu som
a Vieš že čakám na puky?
Sú to roky
Roky čo som ťa videl
a predsa si stvárnim v pamäti
príbeh príbehov
A v búrke si kľačím na duši
preto kým som
i preto kým nebudem
Vieš že som plachtil v pozadí rodokmeňov
ktoré vládli jednote činnej prítomnosti
V nej si bdela nad spočinutím
Len kvety záhrady Kol Mogan
sa vinú tichom storočí
(poz. Plachtenie v pozadí rodokmeňov môže odkazovať na plynulé bytie mimo prúdu času, na nadnesenosť nad časom a nesúvis predmetného rozjímania, či vyjadreného citu, s časom, na vygradovanie jeho dôležitosti nad úroveň alebo dosah času.
To, že vládli /rodokmene/ jednote činnej prítomnosti, už len môže poukázať na ich pomyselnú "dôležitosť" v kontexte spoločnosti - prítomného sveta. Aj tak je nad nimi...)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
