Špatná zpráva je ta, že čas letí. Dobrá zpráva je ta, že vy jste pilot. (Michael Althsuler)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Blog » Vysychání

Vysychání

je touhou dobré vody

pojit se kapkou za krůpějí
a člověk zase touží
já
neviděn
moře přeplout
na vratkém stéblu trávy

když démoni se koupou

a vítr vane
a déšť padá
jen přeplout moře!

na stéblu trávy...

po jedné do velkých džbánů ulévají
pro věčné vysychání

na stéblu trávy umisťují hrob

Komentáře

18.11.2017 18:38

Jaroslav Vraj

je mi tu placama příjemno,

je touhou dobré vody
pojit se kapkou za krůpějí

...vratký stébla

však trháš ho vmířením se někam,
nebo od někud, kde mi je nedostižno, takže se jen
domnívám, spekuluju víc, než bych načetl, nebo vykoupal se
a s hrobem ponejvíc

19.11.2017 06:48

Indigo

No, vidíš, pokaždý, když si myslím, že je to srozumitelný...no a teď ještě nebudu rozebírat, pro případ, kdyby si to ještě náhodou někdo přečet.

19.11.2017 08:41

Jaroslav Vraj

tak vono to bude u jinejch určitě jinak,
když já občas potřebuju sytější indicie :)

19.11.2017 17:39

Vorona

nevím, jestli je to mým rozpoložením v poslední době
kdy se tak nějak uchyluju k těm hrobům
pro mne tady řečeno dost a možná si člověk vždy klade nějaké ty otazníky:-))
palec

21.11.2017 18:54

Indigo

Jaroslav Popelínský:
Vmíření se někam nebo odněkud, natož dostižně, to mají nejspíš autoři a čtenáři nanejvýš společné. V tom se dokážou pěkně zkoupat oba druhy. Vím, že si s tím hlavu nelámeš, tedy ani já nebudu.:)

Vor: Uchýlení je poměrně pozoru hodný slovo.
A taky si myslím, že jsem řekla dost. No, možná někdy až příliš.:) Díky za Tvé oči a čím jsou vidoucí. Rovněž za ševelení prsty po klávesnici.

Zuza: Ne, nepřu se o nic, natož o stéblo trávy. Naopak já zase respektuju čtenářovy osobní postřehy i vjemy. Jsem vděčná pokud jsou.

21.11.2017 19:17

Jaroslav Vraj

:), asi se k němu vrátím...:)

21.11.2017 19:59

lawenderr

Nejvíc mě oslovil ten prostředek o přeplouvání a pak závěr:) Celé tvé moře si asi neposkládám tak, jaks zamýšlela - ale ulila jsem si vlastní kalužku a v té se ráda pocachtám. Hrob se mi líbí, že můžu vyložit všelijak - no hrob je hrob, tak určitě neveselo, ale co je po budoucnostech plaváčku na stéble ...
Tvoje psaní mě baví. A to je v podstatě asi to, co očekávám od Poezie:)

21.11.2017 20:16

Indigo

Lavenderr:

Poezie s velkým PÉ mě vždycky trochu vyděsí.

A ano! Plaváček na stéble. Překvapuje mne, jak blízko ses dokázala podívat. Hele, máš trochu mokrej nos!:)

21.11.2017 20:38

lawenderr

:) Tak si ho umysli na malé, když ti tak vadí :) Já si tu píšu velké - že můžu, bo tenhle koment je moje moře - a já byla vždycky trochu plaváček.
Proto možná nějak rozumím cizím stéblům:)

02.12.2017 11:35

Gora

Jen tak jsem plula na stéblu a démoni mne zaskočili...avšak dodali básničce napětí...zamlouvá se mi vše až na poslední verš, asi nedomýšlím všechny tvé náznaky...pěkně:-)

02.12.2017 12:14

cvrcka

zajímala by mě...ale klidně bych si to ještě nechala doznít.. ta smyčka před koncem, o ulévání...co asi se do těch džbánů ulévá? po kapkách, po sklenkách

pamatuju si na první čtemí, jak jsem ji vnímala hodně hodně silnou - podotýkám od věci, že mě teď hodně zajímá, jak se v textech vlastně koncentruje reálná energie, nejen v básních, ale v písmu obecně. A v tuto chvíli mi to připomíná: bylo tehdy v novém textu energie víc než teď? Nebo se natolik změnilo mé rozpoložení, že dnes ji vnímá jako mnohem klidnější? je to pravděpodobné.
Každopádně promlouvá
čtu z ní pravdu o světě.

Malichernost, sílu, marnost, pošetilost, Vzepření se! nepodlehnutí. Člověka.
Moc se mi vemlouvá ta melodie, ó, to shledávám zde velmi precizní.

Asi to budou opravdu kapky. po jedné na dna velkých džbánů, pro vysychání
a zase touží. Pojí se.

02.12.2017 14:58

Indigo

Gora:
V posledních verších bývá zpravidla něco důležitého. Ale asi chápu, jak jsi mínila.
Jsem ráda, žes četla.

02.12.2017 15:27

Indigo

Cvrčka:

Malichernost, sílu, marnost, pošetilost, Vzepření se! nepodlehnutí. Člověka.

Je pro mě nesmírnou radostí, když vidím, že se k Tobě dostalo to podstatné.

Asi to budou opravdu kapky. po jedné na dna velkých džbánů, pro vysychání
a zase touží. Pojí se.

V současné etapě mého psaní jsou kruhy v textu pro mě důležité. Nejspíš mám dojem, že zajišťují stabilitu obsahu.Totiž dobře vázaný verš je pro mě nebývalým uměním. Obdivuji se každému, kdo dokáže vázat přesné stopy. Avšak je pro mě jakožto pro bytost příliš složitý, neboť ho chápu jako melodii na přímce, jestli tomu jde porozumět.

pamatuju si na první čtemí, jak jsem ji vnímala hodně hodně silnou - podotýkám od věci, že mě teď hodně zajímá, jak se v textech vlastně koncentruje reálná energie, nejen v básních, ale v písmu obecně. A v tuto chvíli mi to připomíná: bylo tehdy v novém textu energie víc než teď? Nebo se natolik změnilo mé rozpoložení, že dnes ji vnímá jako mnohem klidnější?

Kupodivu to mám u tohoto textu totožně. Když byl text k publikaci, měl větší sílu. A když pominu představu, že tak to musí být u autora pokaždé, vyvstává možnost prožitého. Když prožíváš jednu a tu samou věc už po několikáté, ačkoli při ní můžeš objevovat i nové informace, doposud nepostřehnuté, jeví se situace v prožívání o něco klidněji.

ta smyčka před koncem

Nejspíš souvisí s mým pošetilým chováním, co by autora. Totiž na první pohled by měla odkazovat ke krůpěji. Na druhý již vyvolávat otázku, kterou jsi položila. Je to skrytá výzva u které jsem popravdě ani nevěřila, že by se s ní mohl někdo chtít zabývat. Takže na první odkaz souvisí s krůpějí, na druhý s koncem, který vždycky přijde, ať už se jedná o cokoli, včetně textu. Vždycky vyschne. A vždycky proto, aby došlo k přeměně kvůli harmonii. Moře je plné vody, stejně jako člověk je plný života. Stejně tak bych mohla říci, že moře je plné života a člověk plný životodárných krůpějí, jak v těle tak na duchu i duši.

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES