Růže snad nejspíš voní
svým vlastním dechem,
který ji ovíjí
tak zhloubi
hady zavinutci
a v spirálách se zase ztrácí
tajné sebelásky.
Když pak ji držím,
žezlo nejněžnější
(nebo také pohár pro chlast včel),
cítím se trochu jako David sám
s prakem vzácné síly
na každé goliášství,
i s harfou líbeznou
na obmýšlení lvic.
Chtěl bych tě uhodit růží
jen mít ve svých rukou
tu tíhu její slabosti
být pouhou květinou
a ještě nachověti pýchou.
(...)
/Oldřich Mikulášek, Šokovaná Růže 1969/
Že jako ve snu
procházím asociacemi
skrze Tvé dnešní myšlenky.
Díky.
Ty mně dáváš, Vorono:) od včera se protáčím v tvých slovech a hledám cestu, v lepším případě východ - ale má kouzlo, to ti řeknu rovnou:) Ještě dojdu časem s myšlenkou ... :D Pro mě škoda jen krásná/spásná - ale nic na mě nedej, njn, veršotepka:)
Zajímavě stavíš
ano, ten rým může určitě ponejprv působit velmi lacině,
než se jeden z textu dočte, dozví, že to tady tak úplně o rýmu
jaksi není, že ten tu jen laxně a zcela bez ambicí, a zcela nad rámec
doplňuje zapsanou pohnutku, která si pohrává s autorkou možná víc,
než ona s ní, což básníkovi nikdy ku škodě...
("pána boha" bych pospojil, abych odejmul básni
i ostatní nepokoje)
Pekná mini, Voron. Opäť z nej cítim tú Tvoju nežnosť, ktorej nie vždy povolíš uzdu. :)
Krásná - spásná nevnímam ako rým, pretože báseň sa nesie vo voľnom verši a takáto zvuková zhoda jej myslím neublíži.
Viem si ju však predstaviť aj bez záverečného verša. :)
ach, trnul som celkom, respektíve tŕpol, čo to bude s ružou a tŕňom, ach panebože, úplne nebezpečné myšlienky som mal, že asi radšej nedočítam, lebo ruží som si v poézii teda dosť kvalitne teda kvantitne užil až až, až už nemám chuť žiadnu z nich absolvovať... ALE toto je vcelku príjemná zmena, už som dotrnul, a rád som sem zablúdil
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
