voda už není má
už ke studánkám nechodím
už neumím jí slzy z trávy smývat
už zapadala listím
už jsem ji pohřbila
kdysi mi v dešti řekla
pár slov
a já se bála co je to se mnou že slyším vodu mluvit
a já se bála že jsem jen domýšlivá
měla jsem dojem že bych měla
neposlechnout vodu
měla jsem pocit že bych měla jít raději
starou známou cestou
blátivá ušlapaná
voda mě napomíná
voda mi vymílá vrásky
voda už není má
už neslyším ji mluvit
ta tichá místa vprostřed lesa
jsou zapadaná listím
zeleným jako moje oči
zapomenutá a zrazená
koluje mi v žilách
a já se bojím
že když neotevřu víčka
vytryskne mi z úst
ta která chtěla kdysi zpívat
ze strachu že není komu
že po ní nepřipluje ani krajíc chleba
zůstala ztracená
a já
nemohu co jsem myslela že musím
ale musím to, co jistě není možné
já musím zase vodu slyšet
protože ona nás
každého ještě objímá
i když některé jen v spánku
a jednou mokrou dlaní
voda nám odpouští
a do náruče plné
málokdo jí věří
voda je zamčená v prázdných bublinách
v jiskřivé hudbě na horách
čím dál víc osamělá
ale svá
ta co mi zbyla
voda má
od Luisa
dne 29.01.2018 20:37 ·
7 Komentářů ·
233x čteno ·
Málokterému voda dovolí na ní zanechat stopu. A nemyslím tu olejnatou, anebo, že by se vařilo z vody. Jen odraz co by vydržel alespoň do té chvíle, než jej smyje malá vlnka. A víc než se obdivuji skrápěným pojetím, kdy například po vodě nepřipluje ani krajíc chleba.
Avšak voda mi nemůže vymluvit díru (přílišné kupení slov) do hlavy, ani mě nemůže mást svým složením, tak jak plyne. U této vidím místy jakési ohýbání (slovosled co narušuje), řeč která se neohýbá o kameny v potoce, nýbrž o hudbu, která není pro všechny a přitom by měla být.
Někde mám dokonce dojem, že překládáš zvláštně z jiného jazyka, pokud o českém probublávání.
Je to skica, velmi dobrá v pohybu obsahu.
Anebo ještě jinak, kdyby báseň byla vodou, nejspíš by i její rozcuchané vlasy byly dokonalým účesem. Nejspíš proto, že všechno co do vody padne, které tam nepatří, voda odnese. Tam kde ona vyvěrá, neulpívá nános.
na tomto mieste som sa zasekol: "už neumím jí slzy z trávy smývat"
a stále mi robí problém ho pochopiť...
..a potom mi text plynul plynule, pretekal mnou, a zanechal ma príjemne zasiahnutého...
(sem tam by som slovo voda vypustil, alebo nahradil synonymom či zámenom, ale to je iba detail, nezavažný)
Když tohle dokážeš napsat, nemám strach o tvou vodu ... :)
Líbí se mi, jak po ní dokážeš pustit třeba i krajíc chleba. Možná, že je to na mě příliš dlouhé, stačilo by mi míň, abych pochopila, ale vodě se nedá stavět do cesty - neslo mě to, mělčinama trochu táhlo ...
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
