Jarku: dobré to máš :) Chvíľu Ti tam šarapatilo "na Palovi", ale blahosklonne som to prehliadol. A čo máš proti liči? Mne nenormálne chutí.
Inko: áno, áno.
Goro: som sebastredný, nudný a podnapitý spoločník, čo si aj mnohí... najmä mnohé, myslia, ale zdráhajú sa mi to oznámiť.
Lawenderr: Nerozumiem si s väčšinou / a mojim nociam svedčí nov...
Vori: predeň ako před něj V slovenčine sa v súvislosti s neživotným podstatným menom v mužskom rode má používať iba tzv. najkratší stiahnutý zámenný tvar, teda nie pred neho, ale predeň, nie poňho, ale poň; tvary s -ho sú vyhradené len pre mužský rod životných substantív, a i to len pre osoby, nie pre zvieratá. Ale chybuje sa v tom dosť často.
Liči vídať napísané aj ako litchi, ale to je podobná kravina ako tsunami - prepis okľukou cez angličtinu.
no, liči sem po ochutnání (a dlouhotrvajícím zbavování se husí kůže)
předložil papouchovi, kterej po tomtéž úkonu nechtěl zbytek dne pozřít
ani pro něj jindy největší pochoutky -
stejnej postup jsem posléze (tady už s napětím a zvědavostí starého Pavlova)
opakoval i na manželce, ovšem s podobným výsledkem...
liči nám prostě nesmí do domu :)
- - -
jinak blahosklonost oceňuju, ale i já bych chtěl bejt
Tvýmu jazyku blíž:)
Ba, zakrepčím si Michaela
a vycapím to na sieť,
aby ma zaraz lajkla,
každá, čo po mne pasie.
Včera už všetky spali.
A ja tiež budem musieť.
„Máš tridsaťdeväť, Pali“,
dohovára mi sused.
... tohle ano a velmi.
Ten zbytek mi přijde navíc. To stálé opisování vlastní pozice - nač? Není snad nezničitelná jen ta kniha, která ukazuje ven?
Vím, že to není fér. Přehlédnu jako samozřejmost, jak perfektní máš formu, jak přesně užíváš slov a pustím se do kritiky.
Jenomže tak to prostě asi je - když je někdo dobrej, chce se po něm víc a víc a víc... víc než na co by měli ti, kteří chtějí.
Každej umělec je asi v podstatě něco jako dojná kráva.
(A vidíš, jaké píšu nesmysly, abych se ospravedlnila.)
Lui... bez toho "zbytku" by to bolo proste bezprizorné. To nejde.
Mňa klasická štvorveršová strofa láka tým viac, čím viac dnes pôsobí archaicky a detinsky. Samozrejme nádejám sa, že práve na mňa sa čakalo, ak sa čakalo na to, kto ju konečne rehabilituje - rozžije, zobsažní... (Hahá)
"To stálé opisování vlastné pozice"... Aby som sa sám sebe vyjavil v neoddiskutovateľnej úbohosti, asi. Asi to chápeš ako jalový exhibicionizmus; pre mňa je to legitímna a regulárna tvorivá báza. Mrzí ma, že sme takto narazili na vzájomné čitateľsko - tvorivé inklinácie. Radšej by som si s Tebou rozumel viac. Škoda, že nie je v mojich silách zobraziť aká plná pochybností je moja záchvatová sebastrednosť. A tak ma to opantalo! Veď aj mám rád básnikov, ktorí referujú o "sebe", a hlavne o sebe, s istou, nemalou, obsedantnosťou. Ale zdá sa, že to je exkluzívny, elitársky klub, kde človeka len tak nepustia. Medzi nami: som sebareflexívny a introspektívny, ha! - lebo to znie lepšie, ako samoľúby :)
"Jenomže tak to prostě asi je - když je někdo dobrej, chce se po něm víc a víc a víc... víc než na co by měli ti, kteří chtějí."
Chápem, ale keď ja to "víc" vidím asi inde, než sa odo mňa očakáva.
Vůbec by mě nenapadlo rozporovat to, že jsi sebereflexivní (já se "mezi námi" právě obávám, že jsi až moc a proto se mi velmi těžko píše něco jiného než to, že souzním s Tvými autorskými záměry. Ačkoli se jinak přu velmi ráda, eh.)
To, co jsem chtěla říct se jen velmi těžko vepisuje do pár řádků a bojím se, že když se o to pokusím, dojde opět k nějaké misinterpretaci - já zkrátka neumím být stručná.
Víš, myslím si, že máš jako jeden z mála cit pro pochopení lidí, kteří v této společnosti takzvaně "neuspěli". Žiješ svým způsobem na ideálním místě. A především - jsi inteligentní, máš nadhled, který snad právě prostředí, ve kterém jsi, postrádá. (A to není kritika, myslím, že každá společnost ten nadhled postrádá, protože dav se nikdy nevyznačuje nějakou extra inteligencí, k tomu je potřeba určitá ojedinělost, schopnost se vydělit z davu.) No - a ty o tom všem mlčíš a už léta opisuješ jen svoji pozici - což by bylo sice naprosto na místě (člověk by měl říct, z jaké pozice hovoří), ale podle mě by to nemělo být víc než jakousi předehrou (to není moc dobrý slovo, ale vystihuje to) k něčemu daleko většímu. Nicméně ono to už dávno není předehrou. Stalo se to samotným gró tvého díla.
Jsou tací, kterým to stačí.
Já jsem nejspíš jiná v tom, že beru bez obalu řečeno literaturu (nebo alespoň jistý její - nejspíš nižší - poddruh) jako sociální práci. Takový pohled se může zdát příliš angažovaný, příliš nevzletný. Každopádně jsem ale nikdy nedošla tak daleko, aby mi šlo o nějakou revoluci. Jde mi spíš o to, vypovědět všechno to, co jsem viděla a dát tomu nějaký význam. (A to teď alibisticky hovořím dost mimo svoje texty, které můžeš znát. Prostě je to spíš vize než realita. A líp se to asi dělá v próze, která mi stále nejde od ruky, i kvůli tomu, jak těžko na ni hledám čas.)
Ty mluvíš o tom, že se vidíš jinde než se od tebe očekává. A v tom asi budu nesouhlasit nejvíc. Já si myslím, že posláním každého umělce je dokázat naplňovat očekávání. A snad ti nejlepší si mohou navíc vybrat, čím ho naplní, eh. Ale míjet se s ním není prostě moudré, řekla bych.
Jinak k té "sebestřednosti" - vždycky jsem měla ráda Frídu Kahlo, která nemalovala skoro nic jiného než svoje portréty. Myslím si však, že to je něco jiného. Pokud je sebezobrazení účelné, podle mě ze sebe nakonec člověk musí udělat jen ikonu, která není ničím víc než jednou jeho částí. Není to způsob sebereflexe, ale nástroj, jak promluvit o něčem jiném. Stejně tak bych to popsala i Bukowského třeba.
A asi poslední věc. Nemám moc ráda, když se někdo ohání "pochybností" jako nějakou hodnotou. Ano, je velmi zdravé a správné o sobě pochybovat, ale není to nic chvályhodného. Měla by to být samozřejmost. Od které se však nutno odrazit. Stejně jako v před-předchozím odstavci bych ráda řekla, že ani tu by se pouhý začátek neměl stát celým dílem.
Hah. A ještě jsem teď poslouchala Karla Kryla, ne že by to úplně souviselo, ale vyraziĺo mi to dech: "... ctím pokoru - nemám rád skromnost, ale ctím pokoru."
Fyzická představa tebe (jak znám z několika fotrografií) + povaha jak ji projevuješ ve verších i komentářích mi z "moonwalkingu" Michaela Jacksona ve tvém provedení udělala moc pěknej punk.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
