Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - volný verš » horizont
horizont


slyšel jsem na břehu spát rybu
i potlesk ploutvím
                        (stromů z tribun)
zazněl z ráhnoví


že voda ztichla, jak příď se přela
o sedmou vlnu...

...a na hřebenu stopa
                          pěna
                                  pěnou pták
s ukradeným křídlem



břehům


Komentáře
01.04.2018 11:13 Gora
avatar Milá pře o sedmou vlnu a potleskávám spolu se stromy z tribuny zejména prvnímu verši.
01.04.2018 12:16 Vorona
avatar krásný nástup a udržel jsi to
pěkný čtení
palcuju
02.04.2018 12:02 lawenderr
avatar Jo! :) Pro mě skvělý. Pěkný hlavolam - kdo jede na té lodi, vím - ale co je ta loď? Už nějakou chvíli jsem si tak nepočetla. Vím, že z toho komentáře asi nebudeš moudrý, jsou to jen takové hlavové průlety ... že fajn fajn fajn
02.04.2018 15:33 Jaroslav Vraj
avatar díky, holky..., jenom že (ke Goře) -
víc tu o opírání, než o při

nejspíš moje chyba
02.04.2018 16:31 Gora
avatar Mám za to, Jardo, že ať je to o při o sedmou vlnu nebo o opírání se o tutéž, že to záleží na čtenáři, co vybere, a je dobré, že variant je víc...
02.04.2018 16:46 Jaroslav Vraj
avatar tož pochybnosti letěj oknem :)
02.04.2018 17:15 Jaroslav Vraj
avatar
teda skôr počúvať niekoho, kto mi to číta, lebo ja by som si polámala jazyk na toľkých "ř"

jen dvě časově rozporuplná řešení - vyrůst tady u nás, nebo se potkat, Zuzko :)


s díkem a tak...
02.04.2018 17:16 Jaroslav Vraj
avatar avi, eh...
02.04.2018 19:25 Gora
avatar Vybavil se mi okamžitě při čtení sedmý schod /Vesničko.../ a proto asi ta pře - je snad lepší sedmá či devátá??, jen abys věděl, kudy mé pragmatické vlohy jdou...
17.04.2018 08:30 leporelos
avatar Tak mě to vrací "tam" a zase "zpátky", že ti k tomu musím už něco napsat. No, jak na vlnkách si připadám, Jardo. Jediná jistota je! Jsi dobrý lodivod, takže se nemusím bát, že skončím někde pod jezem v bubnu. Jenže, to ještě neznamená, že bude vyjížďka nezapomenutelná. Pěna, pták, zvíře, kost! Nástup krásně poetický. Na tak malou věc, se děje docela dost, a že přesně nevím co, je ta poezie, tak!
28.04.2018 08:41 dajakbol
avatar Rým! Kde mám rým v pointe?! Toto sklamané očakávanie veru nie je z rodu oslobodzujúcich. A tak vzrušujúco sa to nieslo...
28.04.2018 19:02 Jaroslav Vraj
avatar vím o tom, brachu, a snad i proto nemám rád
(v jejich nedomrlosti) uspěchaný publikace

dík
02.06.2018 07:16 Indigo
avatar Jeden by tu získal dojem, že se cosi v člověku pozvedlo do výšin, zbavilo přirozené spoutanosti živlu a dalo podnět k rozletu v křehkosti pera (ve všech smyslech/i tady vícesmyslově). Nevím, zda příběh dostatečně určuje rozpětí křídel svobody nebo vlny vzepjetí. Anebo zda-li se týká vůbec fyzických vlastností hmoty. Špíše ne. Ale ten ten moment je mi milý. Je to moment zázraku, kdy měrou všeho je tu člověk. Bez něj by se tomu tak nestalo.
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop