Ve verších mají věci ke čtenáři přicházet sice intenzivně, někdy až neúprosně, ovšem zároveň jakoby mimoděk, přirozeně - v kontrastu s tím jak jsou v uměleckém tvaru z podstaty nepřirozené, nesamozřejmé a z obvyklosti vykloubené.
A to se neděje tím, že chceš. Jakmile je pod tím řádkem vidět úsilí, vůle a touha autora, on sám jako tvůrce, je to celé v kelu. Jakkoliv tam může být nápad, metoda, zvládnuté řemeslo.
Až k "opakovat" jsem hltala, naplas mě - no ten konec mi zakroutil nosem, ale to zklamání je jen moje:) že jsem čekala asi víc - po tom začátku. Nemáš slibovat! :D Dobrý text (teda pro mě), ale to utracení na konci mě prostě nezabolelo ... :) A já bych tak ráda
Jarku - to se přeci může jmenovat stejně, ne? Nebo je potřeba nějak ošálit šablonu na webu? Námět: Šlapanice, v neděli kolem 9.00 ráno. Jinak se mi v poslední době hodně těžko píše poezie, z čehož plyne i ta délka. Nic hlubšího v tom není. Nic, co by se dalo takhle mezi řečí :)
Vorče a rezce díky za zastavení.
Miroslawku - Nevím, jestli tohle je případ, kde bych něco nějak těžce lepila, ale je pravda, že kratší texty tak mají ve zvyku působit (což je v podstatě hlavní důvod, proč se jim vyhýbám).
A lawenderr - ten konec, no. Hele mě právě připadá dostatečně hlubokomyslnej, byť to neomlouvá to zpracování. Je to o hrdosti, nevím, jestli se na to dá přijít. Že zlomit hrdost není řešení, protože ta hrdost nás dělá tím, čím jsme.
:))) tak to jsem šla ještě dál - přemýšlela jsem nad tou bolestí a kdo komu záda zlomil ... napadaly mě docela procítěné cesty :) Ale přesto je mi zlomení páteře - hrdosti moc jednoduché - je to první, co mi bleskne, co se mi nabídne. Nebýt té bolesti, nepočetla bych si - díky za ni:) Rozumíme si ... ale tak nějak oklikou, bože, píšu jako Zulukafr :D
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
