Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - vázaný verš » Vpich
Vpich



 přes   ubrus léta
o berlích prasklá kastaněta
               přilévá
pár kapek rzi do paměti vína
               a do dřeva
líh      s koštýřem jde
  nevybuchlá  jiná  neréva
           umlčená sněť
  prázdna jež se vpíjí
úzkou dírkou v šíji
                      teď



(16. 8. 2003)
Komentáře
27.06.2018 14:33 lawenderr
avatar Směju se a nevím, jestli je to k smíchu - může za to o berlích prasklá kastaněta, ne já:) Líbí se mi neréva - ale já mám ráda všechna ne, a dírka v šíji
27.06.2018 22:59 Luisa
avatar Budu upřímná. Nikdy to nepochopím. Ani u Apollinaira, ani u Tebe. Nevěřím, že se se slovy dá pracovat graficky a přitom nemalovat, jen sázet mezery a písmenka fontu. Pro mě jsou slova jednoduše zvuk. Hudba. I když hudba obrazu, tak hudba. Tak proč tohle? Pro mě je to jakobys napsal notový zápis jinou barvou a doufal, že to bude i jinak znít. Nepochopitelný. Jak můžeš chtít, abych vnímala zvuk i obraz a nebyla to schizofrenie? Není to moc? Není to něco, co přišlo s počátkem knihtisku, protože si lidi uvědomili, že můžou a pak to mělo být zůstat zapomenutý jako punk, třeba? Anebo proč?

... obecné odpovědi znám, mám za sebou všechny ty grafický disajny a tak vůbec.
28.06.2018 18:02 miroslawek
avatar lawenderr: překvapení, absurdita a nadsázka je předpokladem dobrého žertu... takže chápu, i když tady jsem žertovat příliš nechtěl...

ZuzanaL: díky za návštěvu

Luisa: Ano slovo je zvuk, ale také význam. Moje motivace není grafická, výtvarná (takže s grafickým designem ani s Apollianirem na mně nechoď), nýbrž právě zvuková a významová. Pokud se mám přidržet tvého přirovnání k hudbě, je to, jako bys uznávala pouze instrumentální skladby, bez textu.

Verš je útvar rytmický, nikoli grafický, a přesto už od věků - i před vynálezem knihtisku - se verše oddělují do řádků a strof, nepíší se souvisle za sebou. Proč asi?

Další věc je třeba jev či básnický prostředek zvaný přesah. K čemu slouží a byl by zde s námi bez grafického oddělování veršů?

Nebo pěkný obecný příklad z dnes jinak již překonaného Hrabákovova spisku (Úvod do teorie verše), ofotil jsem ti zde - http://miroslawek...173752.jpg.

Svá východiska jsem stručně nastínil také pod svým jiným příspěvkem http://www.poetik...le_id=1537.

Nenutím tě, abys se mnou souhlasila, dokonce ani, abys porozuměla... snad jen tomu, že nemaluji zvuk barvou, nýbrž funkčně pracuji s textem, jako se to děje od věků a není to nic nového, specifická je snad jen komplexita a (de)kompoziční úroveň mé metody.
28.06.2018 18:28 Vorona
avatar jj fajn čtení...ty určitě obráceně nepřekvapíš
vím, že jdu na jistotu, a to je pro většinu myslím skvělé
palec
30.06.2018 00:14 Jaroslav Vraj
avatar tady možná víc osobní, než abych mohl přijít blíž

co rozestavění se:
tudlevá říkals, že recitace (hodně, hodně parafrázuju)
by Tvým věcem nijak zvlášť nepřidala,
a je fakt, že tady by, právě díky onomu "prostoru"
mezi slovy, byla jaksi nadbytečná...

zvuk? téměř grunt vázanýho
02.07.2018 00:08 cvrcka
avatar na mě ty odsazení fungujou perfektně. je to škubnutí v melodii, synkopy pomlk. je to, aby to nešlo říct už jinak.

obsahově, významově mě tohle strašně štve.
je to nehorázný.
mám ohromnej problém se zaujetím psát o dekadenci jinak než jako že je to hora kamení. jako že je to nesnesitelnej, nepřemožitelnej tlak na svědomí.

a i když vnímám různý roviny, vnímám kluzký stereotypy "kolem" vpichů, i když vnímám skutečnost toho textu, vadí mi hodně, že existuje. i jenom tahle oblast lidství. i jenom ten feťák ve mně.
07.07.2018 01:11 miroslawek
avatar Vorona: tak já se dám nějaký výrazně špatný text, taky mám na skladě, neboj...

Jarda: ne, nepřidala... něco by se ztratilo...

cvrcka: děkuji za pochopení a potvrzení metody... co se mé výpovědi týče... nemá s dekadencí nic společného... tím se samozřejmě nebráním tvé interpretaci... v ni jsi ty... sama...
07.07.2018 15:53 cvrcka
avatar ano, tak je to. přesně o tom píšu, jak u mě. a nebráním tvé výpovědi...z mědi.
mě tento sled dostává na šikmou plochu. cítím u toho zrychlující se puls. toho textu. a ten odraz od vjemový plochy je pro mě nedobrej, jakkoli dobrý je to zachycení.
07.07.2018 16:43 miroslawek
avatar no, z nedobrého pocitu je to psáno... bez východiska... ale ono i jen pojmenovat, co se v člověku děje, může přivodit potřebnou katarzi...
08.07.2018 21:52 Luisa
avatar Děkuju. Děkuju zvlášť za ten kousek z Úvodu do teorie verše, tyhle věci mě vždycky jednou za čas chytnou a tohle bude nejspíš impuls.

A jinak - už to chápu spíš a odkrylo mi to nové možnosti. Upřímně řečeno i já jsem asi tak dvakrát v životě taky odsadila text v rámci jednoho verše, ale vlastně jsem nevěděla pořádně proč. A vídala jsem to i jinde, ale u autorů, kterých jsem se neodvážila zeptat nebo se jich nemohla zeptat.

I po Tvém vysvětlení je to pro mě svým způsobem překvapivý. Ale už mile. Jsem hodně ráda, že to nesouvisí s grafikou.
09.07.2018 00:04 miroslawek
avatar Luisa: neděkuj, jsem rád, že sis z toho něco vzala, že to mělo pozitivní efekt a nenamáhal jsem se zbytečně. Speciálně pro tebe jsem tedy umístil do galerie ještě jeden speciální kousek. Můžeš se zaměřit třeba jen na to, jak v obrázku fungují přesahy ;)))
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop