tak tohle mi přijde docela slabé... neředěný sentiment... vedoucí k přepjaté banalitě... přičemž banální je způsob náhledu, nikoli okolostojičnosti samotné... abychom si rozuměli...
text má tuho nostalgickú atmosféru a tam sa ťažko ubránime sentimentu
aj melódia je celkom príjemne kolísavá
no báseň sa o mňa len tak obtrela..skôr ako dočítam vyprchá i pocit z nej
ihned po rozečtení sem se vřítil do mejch časů,
a bodláky tam fakt voněly, jen ta mlha -
my měli dycky strašnou žízeň, takže rety plný brázd,
mlha nemlha...
hm, dobrý časy to byly...
Já si dokážu představit situaci, kdy člověk potřebuje napsat takovouhle báseň. A musím říct, že mě se tam spousta momentů hrozně moc líbí... vůně bodláčí... mlhu, co se vpíjí do rtů jsem si musela přečíst několikrát, je to takový zvláštní spojení, chce se mi říct, že to dobře zní a chápu ten proč, ale připadá mi to nešikovně použitý, na druhou stranu hezky nešikovně, jestli víš, co myslím. Někdy mi připadá, že takovýhle věci do toho patřej, že to nemusí bejt dokonalý. Já tu zas melu kraviny, omlouvám se. Dávám palec, nějak jsem se v tom našla. Díky.
Ahoj Stínko, važím si tvého komentáře. Jsem rád, že si v tom něco pro sebe našla. Já našel zase v hodně svého ve Tvém komentáři... Spoustu věcí na kterých se shodnem. Mimochodem, koukam, že mi tu zmizelo spoustu komentů... Nic jsem záměrně nemazal, pročišťoval jsem plnou schránku a nečekal jsem, že když si komenty smáznu ze zpráv, zmizí i zde... tak se omlouvám, žadné Tomiopraktiky rozhodně nezavádím...
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
