hmm.
ano, možná trochu mi, jak míní Luisa, jen mně se tohle odehrálo
až posledními dvěma verši -
ač podobný "metráže" miluju, tady se přes závěrečnou,
možná i úpěnlivě citelnou strženost k minimu,
děje naopak nadbytečně víc oním prodloužením, dopovězením takřka
pod rámec sdělení
pořád vidím jiný způsoby, jak "vrstevnicí" ponechat,
jen dotvořit malinko jinak, překvapivěji k předchozímu výrazu
Dosť dlho mi stála táto báseň. Práve s tým záverom som sa trápila, akoby som mala blok písať o tom viac, lebo sa ma to príliš bolestne dotýkalo.
Aj preto som ponechala ten posledný verš, pretože jeseň pominula, dotkla sa zeme a ja som mala potrebu ten obraz načrtnúť.
Tu, s tými emóciami ktoré boli a dokonca ani s odstupom času som už nevedela lepšie.
První dva kroky, verše, na mě působí beze zbytku. Ostatní se pro mě nepodařilo vykreslit s dostatečnými konturami. Jakoby rozmazané a nevýstižné. Úsečné rozfrázování tomu také příliš nepomohlo.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
