omluva za překlep - štrychuješ - strykuješ - opravuje se to samo a nakonec zjistím, že "štrikovat" je s měkkým -i- - takže ještě jednou velká omluva - už jsem si nafackovala sama :)
mi připomíná Když musím, tak rád
Jinak jedna z cyklu Usnula jsem u pletení, hádám...
ale v posledku jsem zmatený, co dělá u modlení převaha ženy?
Když jsem se pokusil dostat trochu dál, za báseň, zahlídnul jsem docela rovný kruh, skoro byl uzavřen.
nevim, ale nějak mi hned uniká název, kterej mi přijde rušivej
už v nutnosti zkoumat, co to vlastně je
uvnitř těla lehkost pírek
lechtající mamuta…
obraz téměř explicitně, až příliš zřejmě na krev kontrastu
text se mi tu odpočátku převrací právě z pocitu
cíleně vyvolanejch reflexí k mimoděk (a v lehkosti)
tvořenýmu útulnu, aby se vše posléze znovu opakovalo -
jakási neuspořádanost, nepřirozená, umělá atmosféra,
možná...
já vím, je to spíš experimentální text - název má být správně - tehuána a jsem si vědoma, že asi neuchvátí, zkusila jsem,
ale nemyslím, že by text nebyl uspořádaný... ale jak říkám, pokus vyjádřit myšlenku někdy nevyjde :)
z mého pohledu je to přeplácané.. vnímám a jsem schopná se zaujetím číst linii lovce mamutů (jeden šíp je jak lechtající pírko,jsem si nakonec přebrala :) ),hlíny, tětivy, ženy, matriarchátu, ztotožnění se s řádem života
ale jednorožce a mořský koníky bych do toho netahala. Neříkám, že si je za pár týdnů v tom textu taky nebudu užívat -musím říct, že kdyby tato báseň byla součástí tištěné sbírky, tak bych otočila list a hledala dál, ale určitě bych se k ní časem vrátila... a jak víme, čas dodává důstojnosti, sblížení s básní dodává porozumění :)
ale na jednu chvíli setkání je toho moc najednou. první reakce byla "to si dělá srandu?? zemitá, půdu schopná prozářit a boha vymést nebrečka tady straší s lechtajícím mamutím jednorožcem??" a není to a priori předsudek vůči jednorožcům. V jinémkontextu se sním ráda potkám ;)
crvčko :))
já si zase říkám, proč by tahle emancipována žena nemohla cválat na jednorožci, vždyť to je kůň přímo stvořený pro takové, co zvládaj táhnout mamuta a ještě ho polechtat... a když jsme u těch koníků, tak ten mořskej - vždyť je jako vánek, všimla sis? a já chci aby byly ty tehuány jako vánek a zároveň silné a taky slabé .. njn, jsem to ale troufalec :))
díky ti, že ti stála za komentář :))
Nerozumím tomu, proč když je řeč o ženství - a já myslím, že ta báseň měla být o ženství, přicházejí na scénu tak často
- jakési podivné symboly paleolitu (voda, mamut, peří, tětiva,...)
- roztomilosti v podobě jednorožců a koníků
to vše zarámováno posvátným vědomím převahy ženy, který mi na tom všem vadí asi úplně nejvíc, protože je falešný.
Ženy jsou přece krásný i bez toho pralesa, kterej tady už pár tisíc let není. Můžou kráčet po normálním chodníku s mobilem v kapse a jsou pořád úchvatný. Nepotřebujou mamuty a peří jako rekvizitu.
Nejsou ale krásný bez mužů, to za druhý. Musí být někdo, kdo se dívá a odpouští, jinak krása postrádá smysl a v téhle básni se nedívá nikdo podle mě, spíš mi to přijde jako patlání se ve vlastním vědomí dokonalosti.
Proč.
Proč nás baví psát o ženách. Měly bychom psát přece o mužích, ne? Nebo máš dojem že to nepotřebujou?
Luiso, proč je převaha ženy falešná? Není to jen tvoje asociace na to, že žena nemá být v převaze? Prostě to tak u některých je, že jsou, potřebují takové být... těžko bude taková tehuána chodit po ulici s mobilem... prales tady furt je ať chceš nebo ne, jen jsi ho možná nepotkala
krásná bez mužů nemůže být? hm...
ale chápu, že jsem báseň nejspíš nenapsala dobře :)
:) já to mám pořád stejně - u mamuta mě to vykopne a pak už se jen chytám drobností, abych nevylítla z textu úplně - myslím, že je to tím, že píšeš o něčem, co neznám (teda teď už jo, dočetla jsem si potřebné), a tak tvoje fantazie nemám na čem postavit - jen název nestačí (a právě ten mě na první čtení dost zavedl bokem do slepa :)))
A možná jsem mimo i tím, že se s myšlenkou neztotožňuju a nechci být střelená do nohy, když už jsem do hlavy:D
Ale kdyby básnička nebyla od tebe, tak by se mi asi líbila - tou hravostí. Ale já vím, co umíš, a tohle mi nestačí:))
Pre mňa prvé tri strofy. Je v nich náväznosť a stačili by mi ako báseň, lebo ďalej sa už nevyznám a predstava diery v nohe mi nie je príjemná. Názov Tehuána by určite nasmeroval k lepšiemu chápaniu, pretože tehu-ano som si obrazovo prepojila s tehotenstvom.
Žena by měla být opěvována od doby mamutí doteď... když svede uštrikovat tětivu z jiné kůže...
Trochu zašmodrchané - pro mne - jednotlivosti jako chomáče útulna a díra do nohy, celek je mi sympatický... silných žen je nedostatek, piš dál...
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
