Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - volný verš » dítě mezi modříny
dítě mezi modříny
co do tebe zasadím
vzdálená krajino
aby tě poznali až tudy půjdou domů
až jako gobelín
ti vyblednou louky
až s nebem splyne
hluboká zeleň tvých stromů

kdo o tvých cestách bude psát
kdo rýhy tvých řek
ti znovu vyryje na tvář

jsi jako každá země
utkaná z příběhů
tvé kraje se pomalu začínají třepit
to dobré už odnášejí ptáci
to zlé se rozpadá na prach
stáváš se snem
který po ránu umyla rosa



a které slovo
ze všech ti povím
až tichá jak čerstvě rozkvetlý narcis
začneš se rozpomínat
o čem se ti zdálo

co k tobě donese voda z vypraných šatů
která myšlenka zvrásní ti poprvé čelo

má krajino
blízká jak zapomenuté zítra
jestlipak ještě tehdy poznáš

to dítě co včera si hrálo
mezi modříny
Komentáře
18.04.2019 15:24 Vorona
avatar pro mne gró v první dvou strofách, ty se ti povedly
obstály by i samostatně, protože to ostatní je pro mne vata
a působí příliš archaicky
21.04.2019 09:34 Jaroslav Vraj
avatar S druhou strofou okamžitě náběh na útržek z Dívčí války od Čecha:
„kdo se o tebe postará, ubohý kníže,
kdo lože tobě přichystá...“


Píšeš jinak, jak sem už minule zmínil (a zcela opomněl v Praze podiskutovat)
ale tímle mi možná paradoxně k pochopení předchozích textů,
kde je poetika použita víc skrytě, kde není tak hmatatelná hned v první sledu.

Otázkou pak, zda je Ti v týhle poloze milo - mi spíš přijde, že zkoušíš
novou variaci v možná volným překladu hodně starýho kusu,
ale možná taky můžu bejt úplně vedle :)
21.04.2019 13:37 Luisa
avatar Díky, Vorčo, rozumím, jsem ráda, že sis tam pro sebe aspoň kus našla :)

Jinak Jarku, vidíš, tahle asociace mě nenapadla. A nejspíš - asi píšu jinak, ale řekla bych, že je to jen tím, že se měním jako každej člověk - některým formám začínám odrůstat a jiným zase přicházím na chuť. A nemusí to být vždycky postup od horšího k lepšímu, případně od míň vyspělýho k vyspělejšímu... byť já to tak samozřejmě vnímám.
Hodně věcí se změnilo tím, že jsem začala malovat, bylo to jako upustit nějakej ventil, už nemám potřebu všechno nacpat bez ladu a skladu do textu, píšu jen to, u čeho mi přijde, že právě psaná forma je pro to jako dělaná.
21.04.2019 18:14 Jaroslav Vraj
avatar
...už nemám potřebu všechno nacpat bez ladu a skladu do textu, píšu jen to, u čeho mi přijde, že právě psaná forma je pro to jako dělaná.

skvělá zpráva, Lui
22.04.2019 19:40 lawenderr
avatar Povídání s krajinou :) - nejvíc mě chytla ta prostřední strofa s třepením krajiny a odnášením ptáky ... ta si povídala s mojí představivostí :) Bavilo mě
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop