Takhle můžeš pojmenovat báseň jen ty ;)
Je smutná. Vždycky když něco končí pláčem, mám pocit, že je to neuzavřené, prostě, že by to mělo dobře dopadnout, teda, že ten co plače by s tím minimalně měl přestat. Jako by takhle musela plakat už pořád a to je dost děsivá představa. To není výtka... je to skvělá báseň.
ano, nechala jsem to tím pláčem ,takové otevřené
jako rány které ji potkávaly v životě a nad kterými se opravdu
hodně nabrečela...moje babička měla těžký život, a přesto uměla rozdávat lásku...ještě ve dvaceti jsem si jí sedla na klín a přišlo mi to normální, s mojí matkou jsem takovou blízkost nikdy neměla...
děkuju Stínko :-)
Ten příběh mě zasáhl, je to prostě ta opravdová člověčina se všemi vůněmi i smrady. Holt růže krásně voní, ale taky je pichlavá až do krve. Jako náš život.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
