Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » samota
samota
za lesem už táhnou mraky jako procesí
i já stoupám do stráně
snažím se ignorovat bezútěšný zvuk vyschlé hlíny pod nohama
nahoře usedám na kámen

srdečně vítám početné publikum žitných klasů
na další repríze
soukromé divadelní hry

kámen dnes vystoupí v roli domu
tento doutník tvoří komín
okna jste počítám poznali
a tadyhle
hned vedle kamen můžete vidět
dvě polstrovaná křesla


v publiku to šumí očekáváním
odkudsi přiletělo krásné hnědooké ptáče

usmívám se

kamna topí
z komína se kouří
síň je plná
tančících postav
mezi nádechy a výdechy
se pokouším o zpěv v tříčtvrťovém rytmu


do řad obilí se vloudil
první závan potlesku

lehám si do trávy
měním scénu

teď
z doutníku udělám
torpédo zámořské lodi
zavírám oči
a pod hlavou cítím
mlčenlivé moře zkaměnělých polí
hejna včel se vrhají střemhlav jako rackové
topím pod kotlem
ve snaze se neutopit

hledám přístav
ale všechny jsou dneska nejspíš zavřené

v publiku to nesouhlasně hučí
někteří zlostně vyhazují lístky
a kámen už mě tlačí do zad

přemýšlím o tom
že vstanu
ale dochází mi že už nevím co hrát dál

a tak zůstávám
vlny se vzdouvají
a dohasínající maják se chvěje v dešti

vstanu říkám si
vstanu až ten kámen někdo odvalí
Komentáře
25.05.2019 22:18 Jaroslav Vraj
avatar nápad pobrat téměř scénáristicky
je ne že originální, ale dnes tu až neuvěřitelně působivej -
teď mi už jen k posečkání, jak se Ty sama jednou přečteš :)

palec
26.05.2019 15:54 lawenderr
avatar :)
... přemýšlím o tom
že vstanu
ale dochází mi že už nevím co hrát dál ...

...vstanu říkám si
vstanu až ten kámen někdo odvalí -


- to je přesné:) teda pro mě, má to vypovídací hodnotu za celou báseň, ten zbytek je jen divadlo :D Ale tak to na divadle chodí - že občas zapomeneš, že jen představení - a pak je to doopravdy.

Ráda tě čtu:)
26.05.2019 16:47 Stinohra
avatar Kdyz chodim běhat na střížák, to je kopec nad nami... taky si vždycky všimnu, jak je zem suchá a znepokojí mě to.
K básni... nelíbí (pochop líbí) se mi ten nenadalej obrat... od komína k torpédu... proč to prosťě nemohlo zůstat v polovině, kdy svět byl ještě hezký... štve mě to, jako by každá pozitivní věc musela mít svoje ale... Já vím. Je to perfektní nápad... a opět ten závěr. P
27.05.2019 09:34 Vorona
avatar já za sebe, nevím...nenadchlo mne to
mám raději příběhy zažité, možná proto
tohle je pro mne moc statické asi
27.05.2019 10:09 Luisa
avatar Díky, Jarku, milé překvapení. Snad to posečkání nebude moc dlouhý, já od posledního srazu trpím poetikonským steskem. :D

Lawenderr, já to tak mám asi... strašně dlouho něco plácám ve snaze dobrat se pointy - tak by se dalo to moje psaní charakterizovat. Možná i život teda. :)

Stíno to torpédo... já jsem právě zjistila, že existuje druh doutníku, kterýmu se říká torpédo, nemohla jsem odolat tomu to použít - takže tě můžu uklidnit, nic hlubšího v tom nebylo :D

Vorčo, rozumím. Já mám sklon utíkat se do snů, což není každýho šálek kávy :)
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop