Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Aktuální soutěž » Jasnozřivá
Jasnozřivá
odkdy se v básních slova učí
olíznout významem
i požitkářské
sny?

a zda mi dnes dovolí jít s nimi
skrz neprodyšné
zdi?

Tolik bych chtěla psát

že v kategorii
Zrychlit tep v co nejméně krocích
vyhrál jsi cenu
na níž sálá

mé srdce jako
trikolóra slasti

že hradby se nejlépe
bourají za tónů
kvartetu něžností

/i rtů
když je dokážeš
rozohnit /


že popsat objetí
je těžší než obejmout
slovo

/o tomhle vím
jen pro úsvit/



a mramor je studený
pokud ho hladíš
chodidly


/jen chodidly/


-

kam chodí řeč?

když nemohu ani
na vlásek poezie
zaznít

/nebo ti zatančit
s plamínkem v dlani/


kampak se schovaly
mé duševní výlohy
kde potulným divákům
hrál klavír?

Možná že ztichly
jen na okamžik
z chvění

jak rarášci deště
utíkáme sami

/může se tohle stát
jenom v básních?/


myslím že právě teď
lze odlít

z jedu štíra
jasnotřpyt


a vůbec se neděsit



žít
Komentáře
31.05.2019 23:35 Viviana-Mori
avatar No, žádná věta v básni neměla být podtržená, nějak se mi to tam připletlo, tak se omlouvám za zmatky.
01.06.2019 00:10 Luisa
avatar Jakobych četla sama sebe pár let nazpět. (Neber to prosím jako urážku.)
A to jsem si myslela, že ta lomítka jsou čistě můj vynález - taková elegantní podoba závorky. Dali nebo dajak (nevím) mi to tenkrát rozmlouvali. A já jsem to samozřejmě dělala dál.
Dneska mi připadá, že lomítka do určitýho typu básní patří.
Pracovně bych ten typ pojmenovala jako "Nesrozumitelný".

Má to svěžest, má to nápad. Ale ta nesrozumitelnost těmhle básním bude vždycky ubírat. I když do nich možná patří jako ty lomítka.

Já se obojího snažím zbavit. A o to víc si přeju vrátit ty doby, kdy jsem takhle psala. Paradox.

A jinak. Štír zdraví štíra. :)
01.06.2019 00:15 Viviana-Mori
avatar Díky Luiso, i já se vlastně dnes přečetla zpětně, tu báseň jsem sesmolila nějak na sklonku jara či na začátku léta roku 2014. A popravdě jsem i přemýšlela, zda ta lomítka nemám odstranit, nakonec jsem je tam nechala. S tou srozumitelností je to těžké, nevím, nakolik jde některým výtvorům rozumět. Byly časy, kdy jsem psala a došlo mi o čem to je až o pár měsíců později. Toto není ten případ, holt byla jsem zamilovaná, nedopadlo to, ale bylo to hezké období, kdy vzniklo několik podivně romantických básní. Pro dnešek jsem zvolila tuto, protože mi přišla jako nejmenší riziko vzniku cukrovky u čtenářů.
:)
02.06.2019 20:26 Jaroslav Vraj
avatar výrazivem dobře poskládaný,
leč co do formy mi nepřijde až zas tak dobře rozestavěný...

použitá "nudlovitost" je tu textu asi víc na škodu,
než aby smyslně podepřela -
škoda, leč i tak neodešel sem němý
kam chodí řeč?

když nemohu ani
na vlásek poezie
zaznít
03.06.2019 12:54 Vorona
avatar první polovina mi přijde úžasná, v tom tvém stylu
který mi mnohdy dost říká
taky možná jako Luisa...určité mé období ,mi taky připomíná
ten styl psaní...
jinak abych zdůraznila...skvělý úvod a obrazivo ve verších
04.06.2019 08:46 Stinohra
avatar Moc se mi líbí ta linie - láska (ne)schopnost psát.
Asi souhlas k Jardovi, pokud jde o nudlovitost, jen mi to tady asi až tak úplně nevadí, naopak určitá místa asi potřebovala zdůraznit... to člověk riskuje vždycky.

je to těžké, nevím, nakolik jde některým výtvorům rozumět. Byly časy, kdy jsem psala a došlo mi o čem to je až o pár měsíců později.

tohle mě pobavilo, vím o tom totiž svoje, vždy jsem to brala spíš negativně (neboť člověk by měl vědět, co píše) :)).. ale k tomuhle stylu psaní to asi patří.
Jsou tam opravdu hezká místa.. a opět spojení, ve kterých trochu tápu..
08.06.2019 08:20 Indigo
avatar Je mi tu blízká hra v její přirozenosti. Ta mi nejspíš určuje nejistou formu. I jistá hloubavost slova je mi milá. Celek však vyznívá trochu nejistě, bezúčelně. Přičemž ona bezúčelnost nemusí vždy působit zbytečně.
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop