Mládí je nejen v letech, nýbrž i v myšlenkách. (Francis Bacon)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - vázaný verš » Medové srdce-blues

Medové srdce-blues

Déšt šumí a měsíc zapíná plášť

naposledy se zatřpytí.

Voníš, voníš má lásko skořicí.

Jak náhle nám štěstí pohladí tvář

zahrada rajská dokořán.

Jiná, jiná nás zradí náhoda.

Kde příště si dáme písničku hrát

nedoplujeme, kdopak ví?

Padá, padá pár lístků růžových.

Komentáře

12.05.2012 19:47

Indigo

Mám kmotru. Sem tam ji navštívím. Poslouchá často rádio, netuším jakou stanici, ale vyhrávají tam dechovky a v neděli hrají písničky na přání.
Sednu si ke stolu, dostanu kuřecí polévku a do jedné z těch meziřečí pronikne písnička, co osmdesátiletá babička nechala zahrát pro toho svého milovaného stařičkého dědečka, společně pak vzpomínají na své mládí, na prožitá léta. Asi ne vždy jsou ty vzpomínky růžové.
Asi tak nějak. Ten pocit, co u toho vždycky mívám, tak ten jsi mi právě vyvolal. Bez ironie.

Jinak dechovky prostě nemusím.

13.05.2012 13:54

Vorona

pro mne dost příjemné čtení, navozující určitou náladu...neříkám, že zrovna pozitivní

13.05.2012 18:47

rezka

http://www.youtub...Yiz5SuJlUQ
takto na mě působí nálada básně

14.05.2012 08:53

rajmund

Oldrich-já vím:), snad se tam někdy sejdeme

16.05.2012 16:13

Luisa

Kde příště si dáme písničku hrát

nedoplujeme, kdopak ví?

Padá, padá pár lístků růžových.

Je to zvláštní takováhle báseň. Jakoby o ničem jakoby jenom pop. (Takovýmhle textům si dovolím říkat pop i když to s tou muzikou asi nemá co dělat.)
Ale. Někde se tam najednou bere taková jistota že to je takhle napsané dobře. Že to tak musí být a právě takhle to vypovídá. A když si to uvědomím tak najednou čtu spoustu obrazů. Připomíná mi to starý rozvrzaný rádio za války a slova pod šeříkem, tak naivně vyjádřený a přece... mluvící o smrti o válce. Naivně romanticky. A přece. O smrti, o válce...
(Tak se mi zdá že jsem se do toho nějak zamotala. Vidím jen výjevy. Hm.)

26.06.2012 07:09

jardaJJ

já sem v tom textu pro sebe nenašel zhola nic

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES