Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - volný verš » jakoby
jakoby
vletěla mi do okna
vůně hrnců a pokliček
vůně trávy polité jarovou vodou
vletělo mi do okna slunce
jako nečekaný kulový blesk

rázem se otevřela omšelá skříň
ozval se rachot ešusů a lžic
a jako výčitka
nakonec vypadla malá třešeň
tlukot jejího srdce zněl
jakobych měla být někde jinde
v jiném čase
s někým jiným



vzpomněla jsem si
jaké to je slyšet motýly zpívat
bylo to jako peřeje
zurčení ve větvích
jakoby mi někdo zamával šátkem před očima

tiše jsem vzala za kliku
nechala jsem se svézt
po modré dálnici mraků
špičkou zavadila o smrky
přeběhla louku před kuchyní

a pak
(túdutútu)

z hrubého stolu jsem odstrčila petrolejku
kterou tu kdosi večer zapomněl
pověsila začouzené utěrky
mrkla na hodiny

a ještě chvíli a bude oběd

pak s rukama vonícíma kořením
vystoupám do stráně
a nahoře na plochých kamenech
si zapálím svou první cigaretu

změřím si očima zlatavé pole

budu dumat o tom
jestli by sis mě vzal
kdybych byla bohatá
budu tam sedět jako
průsvitný přízrak

tichá a tvrdší než okolní kamení

a večer ti zazpívám motýlí píseň
chytím tě do ostružiní
a na chvíli tě zase očaruju soumrakem
a všechno bude jakoby
jakobys nezapomněl
Komentáře
10.07.2019 14:56 Vorona
avatar žasnu tady teda ani ne nad těma obrazama samotnýma
jako nad tou tvojí romantickou fantazií ...
jestli si tě po tomhle nevezme, tak je to vůl :-)
palec

p.s.až teda na to citoslovce, no :-)
10.07.2019 18:30 Viviana-Mori
avatar Líbí se mi. Působí na mne, že nejde jen z nitra, ale i z umění dívat se okolo sebe na svět. Což je sympatické a neumí to každý (já taky moc ne).
A jestli mohu něco vyzdvihnout, tak tu část s motýlím zpěvem.
10.07.2019 22:21 Stinohra
avatar Ty máš tu schopnost oživit slova. Člověk to všechno vidí a má pocit, že to prožil a byl tam taky. Aniž bys použila jakakoliv adjektiva, člověk přesně rozliší razanci, s jakou tu konkrétní věc říkáš... v to začátku.
Taky mě napadá, že to nemusí být tím, že jsem to prožila také, ale tím, že to, co se děje kolem, umíš tak výborně zprostředkovat.
Je to neobyčejnej text.
Nejvíc mě fascinuje malá třešeň...
P
11.07.2019 13:46 Luisa
avatar Uuuu, potěšily jste mě, Vorčo, Stíno, Vivi. Děkuju!

Jinak Vorčo, nevzal no. A je to vlastně dobře, jen... se mi teď stýská po lesech, po skautskejch táborech a tak. :D a ty svoje rádobypoetický stesky už si šetřím jen na poetikon, takže si to nepřečte... už teď jsem v očích mnoha lidí za psychopatku, že o těch svejch promarněnejch láskách píšu. Nechápu to. Mně básně vždycky spíš lichotily než že by mě popouzely (i když mě stálo hodně sebezapření nevyjadřovat se kriticky k formě :D :D).
14.07.2019 08:26 Indigo
avatar Naivní romantismus jak poleno. Nádherná zkušenost, kdo ono umí prožívat. Skvělejší ta, která se nedá životem udolat nebo vymítit.
16.07.2019 18:33 Jaroslav Vraj
avatar na první scénář, hrubej nástin
jemně nostalgicko- romantickýho vejletu k hlasu pod peřinou...
(ale vono se mu mnohdy ani snídaní nedá dvakrát utýct)

vícepromluva o vypadnutý třešni by mi vzala dechu možná víc,
ale možná by se pak text stal jiným,
možná bys křičela, a možná i my, že kamení vyměklo, nevypovědělo,
kdoví...:)

díky za poezii
21.07.2019 21:15 Luisa
avatar Tak romantická prej. Hmmmmm.
Romantický věci jsou takovýty trapný, ne?
Jako klekání před holkou když to chudák nejmíň čeká, srdíčka ze svíček, zatímco má jeden chuť spíš na večeři...
Anebo jako romantismus? Vodopády, rozervaný skály a stromečky složený z malých zelených teček?
Hmmmm.
S tim vším bych byla nerada házena do jednoho pytle.
Vždycky to ve mě vyvolávalo záchvaty nezadržitelnýho cynismu.

Ale asi to myslíte nějak jinak, soudě podle toho, že jste pozitivní, tak asi dobrý. Tak děkuju.
22.07.2019 19:10 Jaroslav Vraj
avatar Obecně - vyplynulá charakteristika textu nemusí vždy o skutečném
charakteru autora vypovídat zhola nic.
Snad pouze to, že liší-li se tyto dvě strany literární mince až významně,
pak obdiv vyzrálosti a schopnosti autora umět se dívat jinýma očima.
Těžko však posoudit (na rozdíl od předloženého slova),
a téměř nemožné bez velmi blízkého obeznámením se s vypravěčem.

I proto mi (opět obecně) znívá:
„Podívejme, to je autorka té tomantické básně“ mnohem přirozeněji, než:
„Podivejme, to je ta romantička, co napsala onu věc“
22.07.2019 19:31 Jaroslav Vraj
avatar
Tak romantická prej. Hmmmmm.

netroufnul bych si bezpochybně tvrdit, ale cožpak chceme
nebo smíme pojmenovávat jen nezvratitelně pravdivé ??

:)
23.07.2019 05:48 Indigo
avatar
Romantický věci jsou takovýty trapný, ne?

Jsou. Ale jenom když jsou blbě napsaný.
25.07.2019 00:14 Luisa
avatar Použila jsem blbej přechodník.
To mám z toho, že máma používá jen ty mužský.

A jinak já jsem neřekla, že já, Jarku, jsem to schválně nechala takový otevřený, rozumíš, aby se ukázalo, kdo se čeho chytne. :D
25.07.2019 18:30 Jaroslav Vraj
avatar ale jo, mně to pak došlo..., ale já se chytnul rád :)
(a přechodník mi uniknul - stydím, uf)
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop