Kritik žije jako farář - z narozenin, svateb a pohřbů spisovatelů. (Wieslaw Leon Brudzinski)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Blog » Do rozbřesku

Do rozbřesku

vídávám sny
na hřbitovech
kde poslední umrlec drží stráž

skrze stín mech
zelené svěží nitě
nicotné noci přade na polštář

oči sovy

do rozbřesku
den příští nový
zlatobýl v hustých hroznech svitne
a holoubata sluncem zkamení

bezezbytně

vídávám sny nicotné noci
marné i k ránu
tělem mýlí
barevné květiny
vzešlé si z pokoje kypré hlíny
chvíli si sní

vídávám sny
na hřbitovech
kde poslední umrlec drží stráž

Komentáře

14.07.2019 14:33

Viviana-Mori

Pro dnes i pro příště musím smutně podotknout, že pravděpodobně neumím psát nějaké přínosné komentáře. Prakticky umím daleko lépe komentovat díla, která se mi nelíbí. Toto se mi líbí, moc pěkná poezie, obrazná a přitom přímá. A určitě stojí za několikanásobné přečtení.

14.07.2019 18:08

Indigo

Každý komentář je přínosem. Díky.

14.07.2019 20:36

Luisa

Je to dobře napsané.
A k té myšlence... chtěla bych někdy napsat kroniku zásadních negativních zlomů v životech lidí, kteří něco nedokázali.
Bylo by to možná ještě zajímavější než kroniky zásadních pozitivních zlomů v životech lidí, kteří něco dokázali - a ty se prodávaj vcelku slušně.

14.07.2019 20:54

Indigo

Každý jeden z nás asi něco nedokázal nebo nedokáže. To je celkem široké pole působnosti na materiál. Dobrý nápad.:)

15.07.2019 07:19

Vorona

tak vím, že ty to umíš
ale! tady ta první a poslední strofa, mi přijde psaná na efekt
bez nich to vidím jako super
vlastně v mé poslední taky zmiňuju hřbitovy a tak
ale já si můžu dovolit, psát o profláklých obrazech z tohoto okruhu
páč, já nemám tu úroveň básnictví jako ty :-))

15.07.2019 16:08

Indigo

Že Ty vždycky vypíchneš to, na co si nedám šáhnout. Posledně ty nahé bohyně. Přece vidíš, že jsou to základní pilíře celého textu. :D Bane, bez těch dvou strof by to bylo takový nanicovatý.

Vím, že i Ty ve své tvorbě často zmiňuješ hroby a hřbitovy. Nemohla jsem přehlédnout. Ale hele, všecko si zase přivlastnit nemůžeš. Hřbitov je věc ryze sociální a pro všechny.

15.07.2019 16:52

Vorona

všecko si zase přivlastnit nemůžeš. Hřbitov je věc ryze sociální a pro všechny.

:D:D

01.09.2019 10:52

cvrcka

Ahoj.
První k tomu je, že mi melodie ruší vnímání obrazů. Začne to
tím novým dnem. to je nešťastný místo. inverze a na mě příliš okamžitý rým, v melodii předchozího.

pak je tam ještě pár momentů
vzešlé z pokoje - bez si

a poslední opakování, uspávací, konejšivé - nechci.

melodicky je to trhané, dýchavičné
někdy bych spojila více veršů v jeden, někdy prodloužila o slabiku (holoubata sluncem zkamenělá - vím, že jde po významu jinam, ale ta úsečnost mi překáží)

obsahově ano. a musím říct, že je pravdou, že forma a obsah jedno jsou :) zvláštní.
dovedu si z toho nechat místa. zjemnila bych. zkypřila.

23.07.2020 22:00

Egon Sirka

Já po roce oceňuju, že jsi na výročí posledního blogu nenechala vydechnout. Nicméně jsi sem místo blogu zabloudila s básní!
Zlatobýl znám, vídám ho podél cest a při rumištích. Takovou intimní věc? Jendině od Ingrid, kochám se.
A taky jsem rád, že se sem můžu vracet po takovém čase. Nerezne to.

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES