Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - volný verš » café allongé
café allongé
Možná mám slepé uličky tak ráda, protože jsem sama slepá.
Možná se celou dobu snažím někde přelézt zeď.


na rohu rue de saint albert
pod šedivými domy
uprostřed červených dopravních světel
a každodenního shonu
stojí muž v bleděmodrém klobouku
kdybyste měli odvahu podívat se mu do očí
zjistili byste že by odsud bylo klidně možné
vytáhnout pár králíků ale
je otázka jestli byste to měli dělat
zvyknout si na králíky
od muže v bleděmodrém klobouku znamená
jednoho dne strašlivě vyhořet

je příliš pravděpodobné
že králíci jsou jen cukrová vata namotaná
na zřítelnici jeho
dávno mrtvých očí

a jeden z neměnných zákonů slepých uliček zní
že k životu nestačí
jíst cukrovou vatu

a přece

já bych si to přála
říkám a piju café allongé v mekáči
zatímco ona si píše s blonďatým pastorem a mně dochází
že za rok nebo za dva bude mít děti
na chvíli zoufale zatoužím po tom
aby se i moje vlasy tak snadno
vplétaly do oblohy jako ty její
na okamžik zalomcuju dveřmi na konci uličky
a pokusím se nahlédnout
malou štěrbinou času
v náhlé příliš náhlé beznaději
na to abych se mohla ubránit

a pak mě napadne
že bych si mohla přece namluvit
že jsem to takhle chtěla
že jsem toužila jen po tom porozumět lidem
a vidět krásu někde
na pokraji světa

a kreslit
dokola kreslit ultramarínové nebe
Komentáře
23.08.2019 14:05 Luisa
avatar Doporučuju nepsat v autobuse.

takže:
* piju café
* ona si píše
23.08.2019 16:38 Vorona
avatar Luis, tady tím dílem...no...nejen, žes mne okouzlila svým pohledem
ale zároveň jsi mi možná i pomohla...v řešení nějakých otázek
které kladu k sobě a marně na ně hledám odpověď...
protože momentálně mám v hlavě prázdno
tady jsem našla opět tebe, jako skvělou básnířku
a našla jsem tam svým způsobem i sebe, s mými myšlenkami na život...
děkuju a palec
24.08.2019 12:54 Viviana-Mori
avatar Mám ráda taková díla. Začátek navodil dobrou atmosféru a vždy, když jsem si říkala, že už mi pozornost upadá, tak jsi mě něčím probrala. Pěkné obraty.
24.08.2019 17:09 Luisa
avatar Vorono, děkuju, Tvůj komentář mě samozřejmě potěšil, co víc si autor může přát než tohle. Jinak mnohý Tvoje myšlenky jsou mi blízko, jsem ráda, že i naopak :)

A Vivi - díky za zastavení, to, že to moje drmolení někdo dočítá je skvělá zpráva ;)
28.08.2019 15:53 Indigo
avatar Líbí se mi, že mě text nechce utáhnout na vařený nudli. Nevnucuje se, eixstuje si tak nějak přirozeně a přece poměrně hluboce. Navrhovala bych, dát ho k recitaci Stínohře. Mohla by celou věc dostatečně efektivně podtrhnout.
29.08.2019 09:41 Stinohra
avatar Je skvela.
Co mi vystihuje tvoji tvorbu, jak o tom tak premyslim, jsou hlavne dve veci... necekanost (nikdy presne nevis, co se da vytahnout z klobouku a co se stane nakonec) a jakasi vykorenenost. Nerikam, ze takova jsi. Necekana a vykorenena. Rikam jen, ze tohle je dominantni pro me a muze to znamenat, ze takova jsem ja. Ale je se v tvych vecech vidim casto...coz nevim, jestli pro nekoho muze bejt kompliment. Rikam, jak to mam. A placam.
Kazdopadne recitovala bych ji moc rada.
Dekuju za odhoz, in.
Sedim na chate na zahrade, ctu Absolutního miláčka a duvod, proc to pisu je vlastne jen omluvou za chybejici znaminka, pac to tu klepu z mobilu.
03.09.2019 21:03 leporelos
avatar Risknu to, že si tady pod vámi budu připadat malinko nepatřičný a zanechám klobouček. dík
12.09.2019 09:35 Luisa
avatar Zajímavý, že jak jde o recitaci, nikdo si nás neplete :D
Chtěla bych při této příležitosti podotknout, že před posledním veřejným čtením jsem viděla jeden díl Otce Browna, kde byla nějaká hrozně afektovaná recitátorka, což pak následně mělo neblahý vliv na můj přednes. No. Ve skutečnosti je problém v tom, že nejsem zvyklá o sobě mluvit, jako doopravdy mluvit, ne o tom, co jsem koupila a snědla. Kdybych byla, asi bych nepsala a nekreslila, no. :D Takže jako jo. Že budu považovat za úlevu i čest, když nějakej svůj text někdy uslyším jako posluchač.

A jinak vykořeněná :D ano, já si tak připadám. Nikdy jsem neměla svou partu, jsem taková něco mezi, ve všem. Neumím stát na něčí straně, někam patřit. Na dělníky jsem moc vysokoškolská, na vysokoškoláky moc dělnická, na lidi v církvích moc prostopášná, na lidi mimo ně moc upjatá, na katolíky moc protenstantská, na protestanty moc katolická a mohla bych takhle pokračovat donekonečna :D Ale chybí mi to, není to pro mě přirozenej stav. Vy jste pro mě oáza.

Takže dík In, dík Stíno.
A dík, Lepo :)
12.09.2019 15:37 Indigo
avatar
Zajímavý, že jak jde o recitaci, nikdo si nás neplete :D


Tak to teda byla podpásovka.:)
Je mi to pokaždé opravdu žinantní, když na to dojde. Neumím vysvětlit proč se mi to kdy stalo. A nemůže mi nikdo upřít, že nevím kdo je kdo. Tak to zas ne, abyste věděly.
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop