Rozhodli se o tom mlčet.
O nedořečeném, co zůstalo na dně moře,
v největší hlubině,
kterou ještě nikdo neprozkoumal,
můj žraloku,
vzpomínkou ceníš
a pořád stejně bolíš, když budíš mě
otiskem zubů.
Vím, co všechno jsem si odnesla na zádech
z té tvé hlubiny,
co všechno jsem nechala napsané
na plotě mezi přesně nalinkovanými laťkami,
aby to někdo cizí,
někdo, kdo do toho příběhu nepatří,
nepřečetl.
(I kdybys ten plot chtěl tisíckrát znovu natřít
tohle
nepřetřeš!)
Rozhodla jsem se nemlčet
o tvých zubech,
žraloku.
A teď, když znovu a znovu přelézám plot
do té zpropadené zoologické zahrady,
platím výčitkou,
že kvůli mě by snad měly
všechny vzpomínky
pomřít hlady?
Jsou věci, ze kterých se nevylžu,
nevymluvím.
Uvízla jsem na plotě
a nade mnou
dávno už měl zastavit,
v té nejhornější oblačné pokrývce atmosféry,
žlutý nafukovací balónek.
od Stinohra
dne 14.09.2019 22:16 ·
4 Komentářů ·
153x čteno ·
Stínko, parádní kousek. Trochu mne zarazil začátek - mn. č. rozhodli a o nějaký veršík později oslovení - žraloku, dala bych aspoň tečku za slovo neprozkoumal, aby lépe navazoval tok myšlenek :-)
Jinak bezvýhradný palec...
Občas mě vyrušil přetočenej slovosled. Někde chápu důvod, ale i tam mi stejně přijde, že by to snad... mělo jít udělat jinak.
Už proto, že tahle je podle mě fakt dobrá a od palce ty drobnosti rozhodně neodradí. Jinak závěr super, skvělej obraz.
hm, jsem tu po druhé a nemůžu si pomoc
prostě mi tahle přijde trochu jako nějaká póza
žes to napsala, protože jsi něco chtěla napsat
ne že by to nemělo pěkný obrazy
jen mi přijdou trochu vyumělkovaný
prostě tady mi přijde, že to nejsi ty uvnitř tebe
jen báseň ,a to je pro mne málo :-)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
