stromy rozezpívaly náves
mít klavír začala bych hrát
a otevřeným oknem
čekala bych
až někdo pochopí tu hudbu
a neměla bych strach
že léty vystydne čaj
chlebíčky okorají
a v šerosvitu ztichlého už domu
začnou i stěny vychládat

a přece jsou večery krásné
jak ještě nedopitá číš
(ptáš se mě dokdy bývá světlo
a mně je líto
vždyť když se ptáš
tak nevidíš)

v třešňovém sadu ukradli mi flétnu
pro její dlouhý vážný tón
ne, stejně nehrála dost nízko
byla jak prázdná pěna dní
hrála mi o moři
a o vlaštovkách
a já jsem chtěla níž

na pavlač pod pavlačí
kam snášejí se zářijové listy
a do těch mlh
a dál

zhloubi to vykřesat
i hořkost svařit v rum
přisypat jehličí
nemyslet na spálené dlaně

dát svojí smůle kalafunou hlas


přikládat spěšně
a přesto navzdor času
všímat si podmaleb

přiklonit se k basu

  od Luisa dne 17.09.2019 18:11 · 3 Komentářů · 184x čteno ·