chci příliv, tu bílou košili
s límcem z jar, a s rudí do nazim
snad cárem snad ani na chvíli
jí neusnu, ji neubdím
nocí, co ulpívá, luskneš a tětiva
postřelí hrotem hruď genius loci
jakby se hladinou vysvlékla do vzletu
nesplavná, divoce
chtivá víc nestřetů, lživě už z jakživa
manžetou, řezem
řez trhavě ozývá
proč právě v kalužích
v krocích
tak krotcí
jsme
Přihlášení
