už jsem se rozhodla
odlétám do pouště srkat černý čaj
a spát
tak daleko jsem ochotna
vléct své nadoblačně pomatené sny
neskromná změť pachů citu se v daleké zemi
morálně soudí
v tom je ten vtip
nechám za sebou
Prahu, tmu i omlácené domy
všechno co s tebou souvisí schody
šeřík
holubice
sivý stín
i rolák co ti nesluší
ať budu kdekoli jmenovat stromy
povezu s sebou
společnost tvých vůní
vyznala by ses tu líp
já ani nevím
o kolik mouder tě chci předejít
a kolik jich znám už z domova a nechávám je v tůni
-
běda jak mezitím
zhubneš o jediné stéblo trávy
je tady horko - zlátnu s kůží
sem by se hodily tvé nohy
spolu bychom očichaly
čerstvě natrhané plody
houpala by ses v rytmu kávy
s knoflíkem u krku divila se pouštní růži
bojím se o tebe tam v dáli
každou noc cinká o zrnka zima těžší olova
kouzlím do písku
obrys a zákrut jména
nic není na stálo
bývají chvíle kdy sotva držím kolena
přemýšlím
co by mi tenkrát stačilo
a co bylo by mi málo
-
samota v ráji ženám nesluší
nemyslím
že si tu oblíbím místní muziku nebo se zamiluju
do opálených tváří
namaluji tě ve všech koutech tržišť a vytesaných měst
i v moři vlčích máků
tak budu moci česat
očima tvé vlasy a záda brodit prstem kam ukápne mi barva
vůbec nic netušíš - ten svět je můj
hvězdy mlčí a nebe prý dávno nemá uši
dávám přednost
obzoru zoraném křídly ptáků
celé dny čekám že pochopím
jak můžeš být všude i vším
od Viviana-Mori
dne 11.12.2019 15:54 ·
4 Komentářů ·
220x čteno ·
ano, promlouváš tady něčím, co je mi blízké
ty obrazy, postřehy, jo fajn
jediný co mi vadí, že nebe nemá uši...to mi přijde trochu vyumělkované
možná, že nemá oči, by mi sedlo líp
Šmankote, já tu nějakou dobu žila s tím, Vorono, že jsem ti odpověděla na komentář. Teď vidím, že se tak nějak nestalo - buď jsem to před tím neodeslala, nebo se mi to jednoduše jenom zdálo. Nuže... jsem moc ráda, že jsi se u mě opět zastavila.
K tomu nebi co nemá uši - vidíš, mně by asi zase přišlo divný napsat, že nemá oči. Nebo ne divný, ale spíš takový klišovitý. Zkrátka nebe je hluchý, možná tak to bylo myšleno, ale pitvat to nechci, pokud ti nesedl jen tento obrat, pak to můžu brát za úspěch. :)
samota v ráji ženám nesluší
nemyslím
že si tu oblíbím místní muziku nebo se zamiluju
do opálených tváří
namaluji tě ve všech koutech tržišť a vytesaných měst
i v moři vlčích máků
chtěla bych v něm být i déle, zatímco báseň spěchá zase jinam. To je možná jediná vada (a vlastně i podstata) podobných textů - neznají zastavení. A já se zastavuju čím dál radši.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
