Slyšela jsem tuhle jenoho umělce. Řekl, že ode dna se lépe odráží k výšinám. A že mi ta slova spíše asociativně vyplynula. Páč o měsíc jsem si při čtení opřela žebřík. Zase v zápětí mi zní spíše časově jako čekání. To je ta první věc která tu na mě svítí. Druhá jsou ramena. Která mi zní o něco důležitěji, určují mi rozměr a vzdálenost.
Páč o měsíc jsem si při čtení opřela žebřík. Zase v zápětí mi zní spíše časově jako čekání.
To je ta první věc která tu na mě svítí. Druhá jsou ramena. Která mi zní o něco důležitěji, určují mi rozměr a vzdálenost.
Měsíc vyčkává v mým okamžiku drahnejch pár hodin a já, nerozuměje důležitosti reálna,
mívám pocit nedostatku času.
A že jeden z nejpevnějších odrazovejch bodů bejvá dno je profláklý,
ale ne zas tolik, aby jeden nezbystřil už při "povídá se".
Obecná časoměrnost už je mi víc.
Sem jí asi nucenej (co do právě nesnadnosti vjemu reality)
víc posouvat se za, nebo se i vracet -
je mi pohnutkou smířit se s nevědomostí toho, co nevidím, ani nemůžu vidět,
nebo pokušením zrychlit, zvolit čas, abych s ohlídnutím stihnul podepřít
třeba a právě ta její ramena?
já to pořád nevím...
Povedené. První strofka mile rozpačitá, jsou věci, kdy muži stále tápou :-) tedy z pohledu žen.
Druhá krásně melancholická. Palec. Díky za štědrovečerní porci poezie...
Je to zajímavý.
Jakoby tam někdo přistavil ten žebřík a pak ještě chvíli v těch pár následných slovech chodil s tím žebříkem sem a zase tam. Tak se to přeci dělá, když není z polohy větví jasno, kam žebřík nejlíp umístit. Jen přemýšlím, proč to dělat u měsíce. A odkud vlastně vyrůstá.
Tento text je pre mňa jemne erotický, Jarko.
Asi na mňa takto pôsobí neha ukotvená v obrazoch, ktoré si ja premietam podľa seba. A to sa už usmievam, lebo rebrík ja nevidím žiadny :)
Melódia mi tú atmosféru iba podčiarkla.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
