hmm, asi bych neviděl jako metaforu v jejím smyslu,
spíš obraz, který se mi oním dějem může rozprostřít,
a který pak mohu vidět, vnímat jako skutečnost
Vyhledala jsem si, co je Mogami:-)
Díky za ukázky mistra. Stín a hořící slunce je /podle mého/ přece jen něco trochu jiného, nevím, jak bych to vysvětlila, je to jen pocit...
Přece jen se spíše přikláním /po několika dnech vracení se k tvému datlovi:-)/, že třetí verš se pohybuje na hraně... jednak metaforické, jednak faktické - on ten datel život spíš vytlouká než vtlouká, tedy ten " náš "na pahýlu třešně, jak jsem jej před pár dny sledovala...pobral kdejakou larvu atd.
Jako miniaturka skvost, nápad fakt dobrý, jako haiku - nevím...
"vtloukání" tu ve smyslu probouzení -
ten strom je jen vyvrácenej, a tedy stále ještě ne
bez šance...
Po vojně jsem u dědovy chalupy podepřel kusem prkna
malou, vyvrácenou borovičku a děda slíbil, že ji tak nechá.
Dnes je z ní nádhernej, mohutnej strom - sice je pořád znát,
jak celej život bojuje s rovnováhou, ale stojí, a zbytky toho shnilýho prkna
tam ještě pořád ležej.
Kdo ví, třeba mu nepomohlo jen to prkno...:)
Ano, to je takové "básnické vtloukání" - něco jako otloukej se, píšťaličko, tedy životu prospěšné...
Dobře, díky za názor, já viděla "našeho" datla, jak strom dodělává, a tak jsem se nemohla naladit na "tvého" datla - léčitele :-))
Haiku jsou pro mě většinou málo, ale tomuhle se z té většiny podařilo vymknout. Je to dobrej obraz. Jeden z těch, kterej potkávám opakovaně a vůbec jim to neubírá na kráse.
p
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
