Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » Synapsy
Synapsy
Dožič nám dážď
a porastieme vysoko do azúrových
morí.

Zrastení zemou,
nad ňou zvlášť
v zelených mapách číra miazga horí.

Počujem búrku.
Láme nám prsty...
Ale pevne prepletené korene?

Práve ten priestor kde vlhkosť sa vrství
prebúdza koruny k premene.
Komentáře
21.01.2020 10:26 Gora
avatar Miriam, slovenština je zvukomalebná a poetická, baví mne číst slova -dožič, číra miazga, zrastení ve tvé básni...na lyrickém podkladu vyrůstá proměna... nadhled i osobitost zde.
21.01.2020 14:21 Luisa
avatar Skvělý! Zvlášť posledních pět veršů zaujalo, připomnělo mi to (asi Jardovo?) "hluboko pod zemí se potkávají kořeny osamělých stromů"
21.01.2020 15:36 Vorona
avatar ano, jsi poetická ve svém projevu
a tady ještě umocněno tím rýmem
palec
22.01.2020 21:38 Marta
avatar pekne, Miriam
vyžívam sa v úvodnej strofe
pekne, uhm
23.01.2020 20:44 Miriam
avatar Málo píšem, pretože akosi už v počiatkoch zavrhnem každý text s myšlienkou, že nie je dobré vracať sa k podobným obrazom.
Sú však momenty, kedy tieto myšlienky dokážem odraziť, lebo ten druhý protipól mi nahovára, že aj tak zanechávame podobné stopy. A možno práve z nich sme rozpoznateľní.

Marti, a vieš, že som mala obavy, že tie azúrové moria mi budú vytknuté ako klišé?
Majú v tomto texte aj iný rozmer a myslím, že si ho nacítila... daj živiny stromu a bude zelenieť, košatieť, kvitnúť.
Daj ich človeku a bude voňať človečinou :)

Gorka, Lui, Voron, Marti, ďakujem Vám za dojmy :)
25.01.2020 19:52 Jaroslav Vraj
avatar jsem tu, však jen po
Ale pevne prepletené korene?
-
tím (respektive za) se text i ponejprv melodií
posouvá jinam, což mi umí sebrat a rozbořit nejen rozhodnej vjem,
ale možná vysvětlit i pak "samostatnost" (když nesedí mi)
morí...

k tomu "před" s takovým tím spokojeným úsměvem,
jak užívám si nejen Tvýho jazyka:)
31.01.2020 17:53 Miriam
avatar Čo je viac ako spokojný úsmev? :))
Tá melódia..no áno, idem si svoje ako rieka. Chvíľu sa točím doprava a potom fuk iným smerom. Viem že ty nemiešaš polku a valčík(ako si mi raz vysvetlil), ja však nedám dopustiť na taký hudobný mix :). Robím to asi podprahovo, myslím, že je v tom akési potvrdzovanie vlastnej slobody - voľby smeru, cesty. Chápem, že Ťa to rušilo a možno vykoľajilo nielen z rytmu, ale aj obrazu, veď každý máme iné nastavenia. Ja si práve tieto prechody v textoch iných autorov zvyknem užívať.

Moria..dala som ich zvlášť len kvôli dĺžke riadku. Takto mi to rozhodilo u seba v mobile a ja som ponechala, neuvedomujúc si, že ako samostatne stojaci verš bude u niekoho rušiť obrazový vnem, teda ak som správne pochopila.

Ďakujem, Jarko.
31.01.2020 19:51 Jaroslav Vraj
avatar to já, Miriam, děkuju za ochotu ne že jen vysvětlit,
ale současně za to, že dopisuješ i za komentář,
kterej dílko vyloženě nevzpírá -

to každej autor neumí
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop