Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - volný verš » sudičky
sudičky
budeš si vydělávat tím
že před zraky podnapilých hostí
budeš v místní krčmě
kreslit za pár drobných
bezchybně rovné čáry

a k ránu se
v zčernalé omítce
muších křídel nezachytíš


jako rozblikaná lampa
v kopci, do kterého ještě nikdo
nestoupal rád
pomalu začneš ztrácet
pojem o čase

až jednoho dne
mezi vlákny deště
spatříš
plavat pavoučka


(takové spřádáme osudy
v bezvýchodných krajinách)
Komentáře
04.02.2020 13:52 Vorona
avatar hmm, Luis velice poetické... i když s dávkou reality nebo i sarkasmu, dalo by se říct...
moc mne oslovila
a ty jsi mi s ní zpříjemnila den :-) nejen tím závěrem
palcuju :-)
06.02.2020 12:15 Luisa
avatar Děkuju, potěšilo :)
12.02.2020 00:47 cvrcka
avatar Neee... Já si to vůbec neumím pospojovat!
Čtu to jako obraz, kdy se Ti prolíná voda a vlákna pavučiny, ale působí na mě pouze ten kopec, do kterého nikdo nestoupa rád. Jinak je mi to takový zvláštní pel mel u kterého nejsem schopná vystopovat podklad. Téma. Význam symboliky a možnost dozneni.

Ale možná se to ještě zmeni. Drž si pěsti :) :)
13.02.2020 09:42 Luisa
avatar Aj. Tak to mě teda hodně překvapilo. Když si to nedokážeš pospojovat ty, kdo potom?
A já přitom měla za to, že je to velmi jednoznačný text, na poezii snad až příliš. Hm. Když řeknu, jak to čtu já, zbavuju se možnosti, že v tom ještě objevíš báseň, vím. Ale přece... aspoňtakový nástřely, jo? Přijde mi smysluplný sdílet svoje vnímání textu i princip jeho tvorby (zvlášť s někým, kdo píše), zjistit, kde a proč se nepotkáváme.

Takže jak jsem to psala. První strofa se odehrává večer, indicie je tam teda jen jedna - že jsou hosté už podnapilí.
Není v tom nic víc, než je řečeno - slyšela jsem příběh o malíři, kterej si vydělával tím, že kreslil v hospodě čáry, který po přiložení pravítka byly úplně rovný. (Nevím, nakolik je to známá věc, ale na VŠ se malíři většinou v prváku učej dělat rovný čáry, jednu za druhou, jsou toho plný papíry.)

A ten zbytek to je návrat domů z té hospody, explicitně je tam řečeno, že je to "k ránu". Člověk obvykle míjí různý věci, často to jsou domy a lampy. Obojí tam mám.
(Nazvat slídu muším křídlem mě bavilo, mimochodem.)
Noa. Já tvořím tím způsobem, že vezmu nějakou úplně všední, dvourozměrnou situaci a snažím se, aby vyústila v něco, co už je 3D - obraz, sdělení, whatever.
Noa. Tady v závěru máem to, že mezi rovnoběžkama deště napříč plave skoro utopenej pavouk.
To za trojrozměrnou věc považuju, protože to může znamenat víc věcí. A mimochodem to koresponduje s tím začátkem, kde hovořím o "bezchybně rovných čarách".

Hm. Nevím, jestli to k něčemu je, ale chtěla jsem to říct :)
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop