Už nevím, kolikrát jsem to četla.
Noa - ode mě to asi bude znít celkem podivně, nicméně si myslím, že tomu textu by prospělo krácení. Chybí mi tam ta tajemná nedopovězená místa nebo... možná něco dráždivýho, co nechá ten text ujet z kolejí někam jinam... postrádám výhybku, neexistující nástupiště mezi devítkou a desítkou, tabu.
Ale i nacházím.
Třeba toto
a já se potápím naplněnou lasturou
k hladkému dnu
nebo toto
Sťal jsi mě platanovou kosou
Myšlenky všude kolem jako písek
dvakrát "jako písek" by bylo lze, pokud by se tak dělo v nějakým
hlubším významu opakování, čehož sem jaksi nedohlíd :)
Moje krev všude kolem jako perly
a já se potápím naplněnou lasturou
k hladkému dnu
Tělo
jen slina jen
perleť
prvně sem čet (nekecám!) "nasliněnou lasturou",
a vida, posléze se mi jinudy vjem vrací, no teda...:)
jako hranice mezer
koruny trny rty
jsou oči
bezčárkoví dává textu vždy prostor k všeljakýmu sebrání,
což vždycky nemusim kvůli pocitům neduživosti z neaspoňskoropochopení,
leč zrovna tady kvituju, páč baví mě ta nepřímost sdělení,
možnost rozobrazení -
koruny sou oči, trny rty, mezery mezí, nebo vzápětí doteky hliněnejch dřev -
klidně si to zpřehážu, a nevadí mi to...
a pak -
že vidím platinu i platan, čímž komentář jen tříbím, žnu a látám...:)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES