zmalátnený
vážiš vlastné roky pohľadom
ohnutým do uzlov vŕb purpurových
ktorými sa nechávaš obkľúčiť
len preto aby si počul keď vydýchnu
svoje výkriky o veľkosti jari
cítia ju
hlboko v speve
vyrojenom priamo k oblohe
ešte v dňoch keď netušia
o cestách lietaviek čo prerastú slnkom
priamo do plastov
vidia len tiché tance svojho kmeňa
raz zaň položia život
no ešte predtým
ho rozdajú a prinútia ťa nájsť sa
v dnešku voňajúcom rozkvitnutými čerešňami
.
od Marta
dne 02.03.2020 21:40 ·
6 Komentářů ·
252x čteno ·
Na chvíli delší, než bych si přála, jsem si myslela, že jde o nějakej ekologickej záměr a že myslíš plasty. Achjo!
Ale jinak je to paráda, připomnělo mi to tu svěžest, která vane z jarních procházek. A úplně nejlepší je titulek. Ten by obstál i sám o sobě jako jeden jedinej rozmáchlej jarní obraz.
Tvoje rozprávanky sú fascinujúce, Marti.
Dokážeš nádherne zapísať obrazy ktoré tam von vidíš a to spôsobom, akým ich vidíš naozaj iba ty. Vyraziť do nich emócie smútku, bolesti a nádeje ako vlastný. punc.
Absence interpunkce mi zprvu vedla k podivení se nad slovosledem
(třetí verš), a pak taky k pocitu hutnosti, až přesycenosti textu v jedný větě.
Je otázkou, je-li pro čtenáře "schůdnější" pojmout, pocítit včas cílenej tvar sdělení,
nebo si ho utvářet teprve až po několika navráceních se.
Osobně mám raději první formu.
Obrazotvronost vidím, považuju ji za nutnou rodičku poezie. Otázka je, zda má být obraz provoplánový a jasně čitelný, aby bylo zřejmé, "co tím chtěl básník říci". Já jsem fanouškem určitýho tajemství.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
