jsi jako rozkvetlá poušť
nakreslená posledními zbytky barvy
na suchém štětci

ne, nevím kudy
do toho obrazu vejít

plátno je zmačkané
jak obnošené šaty
- možná to bude tím
že se míjíme v osnovách
- a možná tím,
že ani jeden z nás
si z tváře nechce vypárat první steh
- a možná je to něčím jiným
ale uznej
že

především se to mělo stát jinde
na dlažbě Milána a s trochou křiku
anebo aspoň tance
případně
pomerančový soumrak
taky leccos ospravedlní

jenomže
nestalo se to

ani v tichu

plátno
ještě složené
pod tvými rameny
s plnými kapsami příběhů
možná napneme jindy

možná skončí na věšáku
a já ho odsud
za pár let sundám a řeknu ti
jak to všechno mělo být

zatím se dívám malou škvírou mezi
fontánou a obzorem

ne, není vidět
přes okraj města
a ani zítra ještě vidět
nebude

  od Luisa dne 31.03.2020 22:30 · 6 Komentářů · 252x čteno ·