Vyprávěl jsem prostovlasé příběhy ve větru s mořskou solí. Racci se lasccivně usmívali pod vousy a křídly se hlásili o další opium. Slunce si zašlo a loď, která mne vyvrhla na pobřeží, zemřela na horizontu. Smrt v přímém přenosu – přímá, byť jen přeneseně. Tma se rozvalila jako generální ředitelka usínání a splachovadla zůstala v úžasu. Jenže já na nic z toho neměl čas:
mámil jsem z noci něco moudrosti.
od Narcis_Pulpan
dne 16.04.2020 20:10 ·
8 Komentářů ·
288x čteno ·
Pokaždé, když chci začít o tom, co je a co není volný verš, někdo se začne přít. No, tak alespoň verš ponechat, jakožto náznak jakýsi, aby snad alespoň zdánlivě.
Anebo ne.
Snažila jsem se, představovat si prostovlasé příběhy. Tahle imaginace mě možná baví. Usmívající racci pod vousy...hehe. A pak jsem četla dál a měla pocit, že píšeš příliš dlouhé věty. A potom, stejně tak jako ta splachovadla, já sama byla užaslá právě nad nimi. Co tím jaksi básník chtěl? Tudíž mě napadl velmi prozaický obraz a dosavadní vzletný nádech jaksi skončil v hajzlu. (Omlouvám se za vyslovené i představené) si.)
Indigo, děkuju Ti za zastavení. Koukám, že někde mezi elektrony zmizelo druhé "c" ve slově "lascivně" (správně mělo být "lasccivně", aby to komunikovalo s racky. Jenže opravit vložené zde buď nejde, nebo jsem na to ještě nepřišel.
Já sám nevím, co je a co není volný verš, tak se nepřu. Kategorii "báseň v próze" jsem zde nenalezl.
A je moc dobře, že všechen dosavadní vzletný nádech skončil v hajzlu. Od toho tam taky ta splachovadla jsou. Aby všechny vzletné nádechy skončily v hajzlu a zůstalo jen to, co nelze spláchnout. Jen to, co je pravé.
Omlouvám se, podlehla jsem dojmu o překlepech a byla příliš bezeslovně aktivní pokud jde o úpravu. Vráceno na původní místo. Úpravy tu probíhají pouze přes admina. Původní záměr je opečovat dílo hned z kraje - tedy u autora. A nejen to.
O básni v próze se tu prozatím mlčelo. I když se mělo přinejmenším polemizovat. Kategorii jsem tedy přidala.
Jako pardon, ale fakt mě nenapadlo, že píšeš "lascivně" s dvěma "c" kvůli rackům. A to bych neřekla, že jsem nevnímavá.
A i ze zbytku textu mám pocit, který bych vyjádřila otázkou: koho chceš za čtenáře? Detektiva?
(A čím mu zaplatíš? :))
Zaujala mě Tma jako generální ředitelka usínání. Ta představa se mi moc líbí, jako by usínání byla nějaká instituce.
Jinak mi to přijde trochu rozběhaný, myslím, že to umím rozpoznat, protože mám ten samej problém, taky mi občas přijde nějakej obrat hrozně báječnej, než si uvědomím, že vlastně o ničem nevypovídá, případně rozebírám jednu věc dvakrát, u tebe ta smrt lodi a pak smrt v přímém přenosu. Závěr myslím vystihl, to co se v textu (možná trochu na krev) stalo.
Milá Luiso, Tebe to nenapadlo, jiné ano. Každý jsme jiný.
Já vůbec nepřemýšlím o tom, koho chci za čtenáře. Já prostě zapisuju to, co mi chodí (a ono to z nějakého důvodu není prvoplánový). Můj život je velmi, velmi prostý, Luiso.
Každopádně Ti děkuju za zastavení a pozornost. Ať se Ti daří!
...ale fakt mě nenapadlo, že píšeš "lascivně" s dvěma "c" kvůli rackům...
koho chceš za čtenáře? Detektiva?
(...)
Asi se může stát, že dílko nebejvá schopný sebrání i díky
(mimo jiné) absenci alespoň letmý logiky, kterou spousta čtenářů od textu téměř očekává.
A dává to taky hlasitě najevo, což jasně že není špatně, naopak.
Je tu pak i možnost, že si autor na přílišnou "slovně tématickou kompilaci" (no fuj...)
v textu příliš nehraje a nechává se raději unášet pro něj téměř vlastním estetickým cítěním,
bez očekávání či cílení k tomu, že se čtoucímu trefí do noty.
Ono taky v podstatě psát s povědomím, že se to třeba někomu (ne)bude líbit je asi naprd.
Možná i proto autor volí tuto formu.
Baví mě ona (nejen po obsahu) jinakost, osobitost záznamu.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
